Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) zveřejnil studii, jež mapuje patentovou citovanost organizací v České republice. Jejím smyslem je poukázat na hodnotné patenty z let 2000 až 2014, neboť mnoho dalších patentů má jen malý dopad. Citovanost je podle autorů Olega Sidorkina a Martina Srholce jedním z mála objektivních ukazatelů, podobně jako u článků v časopisech.
Autoři zmapovali celosvětové citace patentů, jejichž vlastníky jsou organizace sídlící v ČR a jejichž žádosti byly podány mezi lety 2000 až 2014. Uživatel si v aplikaci může mimo jiné zvolit, zda chce zobrazovat pouze určitý typ institucí, určité období nebo pouze domácí či zahraniční citace.
Většina výrazně citovaných patentů pochází z minulého desetiletí, studie tak poskytuje spíše pohled do minulosti. Patentové statistiky se totiž zveřejňují se zpožděním a logicky starší patenty mají více citací. Zároveň jsou jen některé výzkumné výsledky patentované, zejména ty v chemických a technických oborech. Nelze tedy dělat závěry o aplikovaném výzkumu jako celku.
"Deset organizací s největším počtem citací má zhruba dvoupětinový podíl na celkových citacích. Pouze dvanáct organizací nasbíralo více než sto citací," uvádí studie. Nejvíc citací má Zentiva (678), zároveň má ale také velké množství patentů (309). Dalšími v pořadí z hlediska citací jsou Škoda auto (506), Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR (392), společnost Elmarco (220) a Technická univerzita v Liberci (197).
"Podle očekávání jsou v popředí zejména zaběhnuté větší podniky z farmaceutického, automobilového, strojírenského, elektronického a chemického průmyslu," uvádí studie. Z hlediska výzkumných organizací dosahuje podle analýzy Akademie věd ČR jako celek většího počtu citací než všechny vysoké školy dohromady.
Při srovnání poměru citací na jeden patent je na tom nejlépe Akademie věd ČR, u které hodnota činí zhruba 1,5 citace na patent. U podniků je to zhruba jedna citace, u veřejných vysokých škol přes 0,4 a u ostatních výzkumných institucí jen lehce přes 0,2.
