Do státní poklady přitéká více peněz, pochvaluje si rok od zavedení EET ministerstvo financí. Jenže stát vybírá více na daních také proto, že se po spuštění elektronické evidence tržeb zdražilo - nejviditelnější to je v restauracích.
Ještě než se před rokem spustila první vlna EET, pokusil se tuto novinku podpořit otec elektronické evidence tržeb Andrej Babiš svérázným výstupem ve sněmovně. Na poslaneckou schůzi dorazil s velkou cedulí, na níž byl vyobrazen plný půllitr a nápis "EET - levnější pivo".
Babiš chtěl totiž v rámci zákona o EET prosadit nižší DPH na točené pivo. Daň se z jednadvaceti na deset procent nakonec stejně nesnížila, tehdejší koalice se dohodla pouze na poklesu DPH na stravovací služby na patnáct procent. Stát tím chtěl restauracím či hotelům, kde se elektronická evidence tržeb spustila od loňského prosince jako první, kompenzovat náklady spojené s jejím zavedením. Výsledek? Jídlo stejně nezlevnilo. Naopak zdražilo. Někde až o desítky procent.
Sto dvacet korun za oběd
"Útraty Čechů za obědy začaly postupně růst od loňského října v souvislosti se zdražováním některých potravin a dalších surovin. Výrazný nárůst nastal v prosinci, kdy vstoupila v platnost elektronická evidence tržeb v restauracích. Nejrychleji se to projevilo na útratách za obědy v největších městech, tedy v Praze a Brně a tam, kde jsou dlouhodobě ceny nad celorepublikovým průměrem, tedy například v Plzni a Českých Budějovicích," uvedl Jiří Brych, manažer společnosti Ticket Restaurant, která na základě více než 800 tisíc plateb v restauracích pravidelně sestavuje žebříček cen obědů.
Zatímco v červnu 2016 zaplatili lidé za oběd v Praze v průměru necelých 114 korun, v prosinci to bylo bezmála 120 korun. V Brně se zvedla cena ze 108 na 113 korun a v Budějovicích ze 104 na 110 korun. Ceny šly nahoru ve všech krajských městech.
Mimochodem, podle dat Českého statistického úřadu zdražilo po zavedení EET rovněž "Babišovo" točené pivo, u nějž se s DPH nakonec nehýbalo. Za půllitr si zákazníci připlatili přibližně korunu. A zvedla se i cena nealkoholických nápojů, na něž se nižší sazba DPH vztahuje.
Ubývá hospod
EET byla rovněž jedním z důvodů, proč zejména v menších obcích mnohé podniky zavřely. Podle odhadů jich může být až několik tisíc. Například největšímu českému pivovaru - Plzeňskému Prazdroji - ubylo letos 1,5 tisíce odběratelů. V čísle přitom nejsou započítána ta restaurační zařízení, která přešla ke konkurenčním značkám. Prazdroj si podle Lidových novin zároveň dal udělat ve více než čtyřech tisících hostinců průzkum, z něhož vyplývá, že jejich provoz nejvíc omezuje zákaz kouření zavedený od května (osmadvacet procent dotázaných), na druhém a třetím místě je to nedostatek personálu a velká byrokracie (shodně dvacet procent) a v těsném závěsu pak právě EET s devatenácti procenty.
Zavřela například jediná hospoda v malé obci Andělská Hora u Karlových Varů. "Podnik provozoval nadšenec, starší pán v invalidním důchodu, pro malé přilepšení a hlavně pro radost. Po zavedení EET se mu živnost už nevyplácela," citoval Chebský deník tamní starostku Miloslavu Křimskou.
Podle náměstkyně ministra financí a hlavní kandidátky na ministerské křeslo Aleny Schillerové ovšem u elektronické evidence tržeb jednoznačně převažují klady. "Je zřejmé, že čísla hovoří ve prospěch EET," napsala Schillerová v komentáři s názvem Báječná léta s EET. Rok první. Kritikům, kteří poukazují na tisíce zavřených hospod, vzkázala, že od prosince 2016 do září 2017 bylo nově registrováno 2302 restauračních provozů. Na DPH se podle ní na konci října vybralo meziročně o 26 miliard korun více, což představuje nárůst o 9,1 procenta. Náměstkyně už ovšem neuvedla, že více peněz z DPH je také díky zdražení.
