Celkem 23 procent Čechů spoří měsíčně sto až 500 korun, pětina spoří 500 až tisíc korun a 19 procent mezi jedním až dvěma tisíci korun. Více než deset tisíc korun měsíčně si je schopno ukládat 2,5 procenta Čechů. Vyplývá to z průzkumu ING Bank mezi 500 respondenty. Banka o tom v úterý informovala na tiskové konferenci. Finanční rezerva na nečekané situace je nejdůležitější pro skupinu lidí ve věku 30 až 44 let. Lidé nad 45 let si podle průzkumu spoří na penzi, mladí hlavně na bydlení a koníčky.
Zároveň z průzkumu vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny lidí si spoří na běžném účtu, který nabízí minimální zhodnocení. Druhou nejčastější formou je penzijní připojištění, spořící účty se umístily na třetím místě. "Úrokové sazby na spořicích účtech rozmrzají a v tomto roce se dá předpokládat masivní nárůst zájmu o tyto produkty. Střadatele k tomu mohou vést i vyšší mzdy, ale také obava ze zhoršení ekonomické situace," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podle psycholožky Martiny Viewegové je pravidelné spoření z psychologického hlediska velmi zásadní. "Hlavním důvodem je, že u činnosti pravidelné si při jejím nenaplnění své selhání plně uvědomujeme a jsme pak následně o to důslednější. Při nárazovém spoření si naopak lidé své chování často omlouvají tím, že danou peněžní částku zrovna opravdu potřebovali a případné nepravidelné úspory odkládají na později. To se pak samozřejmě opakuje," uvedla.
K tajným nákupům se podle průzkumu uchyluje čtvrtina Čechů, peníze berou ze svých osobních rezerv, i když účty mají společné. Tajné nákupy dělají častěji ženy. Obvykle se jedná o oblečení a kosmetiku.
Z jiného průzkumu, který provedla společnost KRUK, vyplývá, že 64 procent Čechů si spoří především na nečekané situace. Následuje spoření na důchod s 36 procenty respondentů.
Z průzkumu společnosti KRUK dále vyplynulo, že výše úspor českých domácností se nejčastěji pohybuje mezi tříměsíčním až ročním příjmem. Nějakou formu úspor má přitom 67 procent Čechů. Úspory má přitom 83 procent lidí s vysokoškolským vzděláním, 72 procent se středoškolským vzděláním s maturitou a 48 procent Čechů se základním vzděláním.
