Zemědělci dosud v tuzemsku sklidili osm procent obilných polí, vyplývá ze statistiky ministerstva zemědělství. Letošní žně mají oproti předchozím rokům zhruba týdenní zpoždění. Nejdále jsou farmáři u ozimého ječmene, který mají pod střechou již z 84 procent.
Jarní pšenici a oves dosud naopak vůbec sklízet nezačali. Agrární komora odhaduje letošní sklizeň obilí včetně kukuřice na 7,3 milionu tun, o 500 tisíc tun méně než v loňském nadprůměrném roce.
Úroda řepky by se přes mírné snížení hektarového výnosu měla pohybovat zhruba na úrovni loňských 1,1 milionu tun. Pěstitelé letos touto olejninou oseli rekordních téměř 370 tisíc hektarů. Řepka již zaujímá 15 procent osevních ploch.
Podle Jana Záhorky z Agrární komory sklizeň nepříznivě ovlivní nejen meziroční pokles osevních ploch obilovin o 4,5 procenta. Úroda bude nižší také v důsledku jarních povodní, které zničily či poškodily 30 tisíc hektarů porostů. Vydatné jarní deště navíc ovlivní výši hektarových výnosů.
Obiloviny se totiž kvůli nepřízni počasí sely většinou opožděně a vysoký obsah vody v půdě omezil jejich růst.
ČTĚTE TAKÉ: Maková pole se v Česku zmenšila. Pěstitele drtilo i počasí
"Takto jsou postiženy hlavně jarní ječmeny, v některých okresech až katastrofálně," uvedl Záhorka. Hrozí tak nedostatek sladovnického ječmene v dostatečné kvalitě. Budoucí úrodě neprospěla ani tropická horka v době tvorby zrna a dozrávání.
Nižší úrodu potvrzuje sklizeň ozimého ječmene. Jeho dosavadní hektarový výnos 4,60 tuny je o 0,22 tuny nižší než loni. Na Znojemsku, kde jsou se sklizní nejdále, dokonce výnos nedosahuje ani čtyř tun na hektar, řekl Záhorka.
Nižší sklizeň obilovin se očekává nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Značné výpadky ve sklizni hlásí také Ukrajina, která je významnou obilnářskou zemí, Rusko i řada oblastí ve Francii. Ceny obilí tak začaly růst.
Přestože letošní úroda bude pravděpodobně o několik procent nižší než loňská, nedostatek obilí nehrozí. Naopak lze očekávat stejně jako v předchozích letech jeho přebytek, který budou zemědělci řešit vývozy do zahraničí, dále nejspíše poroste také využití obilovin pro energetické účely. Celkem bylo letos základními obilovinami oseto 1,35 milionu hektarů, v současnosti jsou v Česku pěstovány na téměř 60 procentech orné půdy.
Plochy řepky v posledních letech každoročně rostou kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot. Od června se v Česku podíl biosložky v benzinu zvýšil z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent. Podle Agrární komory by se letos v tuzemsku mělo zpracovat 80 procent úrody řepky, a meziročně by měl klesnout její vývoz. Vzhledem k rostoucí poptávce po plodině má růstový trend také její cena.
Foto: ČTK
