Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl o 63 procent na 29,6 miliardy korun, oznámila dnes firma. Podle analytiků jde o výraznější propad, než byla očekávání trhu. Důvodem je hlavně výraznější vliv mimořádných daní a odvodů, na nichž podnik odvedl kolem 40 miliard korun. I přesto ale ČEZ loni s výjimkou rekordního roku 2022 vydělal nejvíce za posledních deset let.
Polostátní firma dnes také oznámila nákup společnosti GasNet. Za 55 procent podílu v největším distributorovi plynu v ČR zaplatí firmě Macquarie Asset Management 846,5 milionu eur, tedy přes 21,3 miliardy Kč.
Velký vliv speciální daně z neočekávaných zisků a odvodů z nadměrných tržeb na čistý zisk ČEZ potvrdily i další výsledky loňského hospodaření. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni poklesl meziročně o pět procent na 124,8 miliard korun. Provozní výnosy ČEZ meziročně naopak stouply o 18 procent na 340,6 miliardy korun.
Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše k zisku přispěly zejména výsledky z obchodování firmy na finančních trzích, které s obchodní marží 9,4 miliardy Kč dosáhly druhého nejlepšího výsledku vůbec. Vyzdvihl také stále větší podíl bezemisních zdrojů na konečném zisku, loni činil 74 procent.
Pro výši plánované dividendy je klíčový čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který činil 34,8 miliardy Kč. Vedení podniku zatím vlastní návrh rozdělení loňského zisku neoznámilo, podle současné dividendové politiky společnosti, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku, by letošní dividenda měla činit 39 až 52 korun za akcii. Podle analytiků však nelze vyloučit zásah státu. Ten by podle nich jako hlavní akcionář mohl stejně jako loni požadovat výplatu celého očištěného zisku. V takovém případě by podle propočtů analytiků letošní dividenda mohla činit až 64 korun na akcii. Rozhodující slovo bude mít červnová valná hromada. Z předloňského zisku proplatila firma rekordní dividendu 145 korun za akcii.
Letos skupina očekává pokles očištěného zisku na 25 až 30 miliard korun. Predikce ovšem zatím nezahrnuje oznámenou transakci společnosti GasNet, kterou ještě musí schválit Evropská komise a české ministerstvo průmyslu a obchodu. Od nákupu GasNet, který má asi 80procentní podíl na distribuci plynu v ČR, si vedení ČEZ slibuje posílení své pozice na trhu s plynem.
Sjednanou kupní cenu ČEZ uhradí překlenovacím úvěrem upsaným syndikátem komerčních bank s následným refinancováním prostřednictvím dluhopisů. Kupní cena podle ČEZ zohledňuje aktuální celkový dluh společnosti GasNet, který je kolem 55 miliard korun a ve společnosti zůstává. Bez něj by byla cena transakce vyšší.
Vzhledem ke svému nízkému zadlužení, které konci roku 2023 činilo 1,2 násobek EBITDA si podle analytika Fio banky Jana Rašky ČEZ tuto akvizici dovolit může. Celkovou hodnotu GasNet při započtení podílu dalších akcionářů a dluhu odhaduje na 92 miliard korun. "Konec uhlí při výrobě elektřiny a tepla se rychle blíží a zemní plyn distribuovaný společností GasNet bude klíčový pro naši energetickou bezpečnost," řekl dnes místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
ČEZ patří k největším energetickým firmám v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
