Koronavirová krize
Cizinci tvoří 15 procent zaměstnanců v Česku, podíl se zvyšuje

Cizinci tvoří zhruba 15 procent zaměstnanců v Česku. Za poslední desetiletí se podíl zahraničních pracovníků na českém trhu práce téměř ztrojnásobil. Zaměstnanců ze zahraničí přibylo ve všech odvětvích. Koronavirová krize loni růst jejich počtu přerušila, ale jen dočasně. Výsledky v úterý na tiskové konferenci představil Dalibor Holý z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Údaje jsou za období od roku 2010 do roku 2019.

"Je důležité si uvědomit, že bez cizinců by v Česku zaměstnanost vůbec nevzrostla. Za období let 2010 až 2019 nám tady přibylo 407 tisíc zaměstnanců-cizinců a českých zaměstnanců přitom 63 tisíc ubylo. Má to samozřejmě demografické důvody," uvedl Holý. Česká společnost stárne. Ubývá lidí v aktivním věku, přibývá seniorů.

V roce 2010 pracovalo v Česku zhruba 215 400 zahraničních zaměstnanců. Tvořili 5,5 procenta ze 3,89 milionu zaměstnanců v Česku. Na konci roku 2019 mělo zaměstnání v ČR téměř 621 tisíc lidí z ciziny. Podíl vzrostl na 14,7 procenta. Zaměstnanců bylo celkem 4,23 milionu.

V řadě odvětví tvořili cizinci před koronavirovou epidemií výraznou část pracovní síly. V zemědělství a lesnictví jejich podíl od roku 2010 vzrostl z necelých čtyř procent na 17 procent. V ubytování, stravování a pohostinství představovali čtvrtinu zaměstnanců. Před desetiletím to bylo necelých šest procent.

Ve stavebnictví od roku 2010 podíl vzrostl ze 14 na 28 procent. V odvětví administrativních a podpůrných činností, kam spadají podle Holého agentury práce, tvořili cizinci předloni 54 procent zaměstnanců. V roce 2010 to byla desetina. Ve zpracovatelském průmyslu se podíl zvedl ze šesti na téměř 16 procent. V roce 2010 průmyslové podniky zaměstnávaly 66 tisíc cizinců, předloni 178 700.

Podle Holého Češi přicházeli v posledním desetiletí do oborů vzdělávání, zdravotní a sociální péče, vědy a informačních a komunikačních činností. "Všechna tato odvětví jsou zajímavá tím, že tam je potřeba více kvalifikované práce, tedy kvalifikovanější lidé," uvedl Holý. Dodal, že každý třetí cizinec pracoval v Česku na pomocných a nekvalifikovaných pozicích. Téměř 23 procent pak obsluhovalo stroje a zařízení či se věnovalo řemeslu.

"Dominantně cizinci směřují tam, kde není důležitá jazyková bariéra, to znamená do dělnických profesí," uvedl Holý. Podotkl, že v Česku je ale i skupina vysoce kvalifikovaných expertů ze zahraničí, a to třeba v oboru informačních technologií.

Úřady práce na konci roku 2019 evidovaly 621 870 zahraničních zaměstnanců. Za poslední rok i přes covidovou nákazu tak počet sil z ciziny zhruba o 22 300 vzrostl. Na konci roku 2020 bylo v Česku 644 164 zaměstnanců ze zahraničí.

Koronavirová epidemie je v Česku od začátku loňského března. Za první pololetí se počet zaměstnaných cizinců snížil téměř o 20 tisíc, klesl na 602 315. Od července znovu rostl. V listopadu v zemi mělo zaměstnání 660 601 cizinců, tedy zhruba o 58 tisíc víc než v červnu. Za poslední měsíc roku pak na českém trhu práce zas ubylo asi 16 400 pracovních sil ze zahraničí.

"Příchod koronaviru přerušil trend zvyšování počtu zaměstnaných cizinců asi dočasně," uvedl Holý.

Téměř třetinu zahraničních zaměstnanců tvořili v roce 2019 Slováci a skoro čtvrtinu pak Ukrajinci. Sedm procent zahraničních sil bylo z Polska, sedm procent z Rumunska a šest procent z Bulharska. Tři procenta zaměstnanců z ciziny pocházela z Ruska a dvě procenta z Vietnamu. Zatímco počet lidí z EU na českém trhu práce plynule roste, cizinci ze zemí mimo sedmadvacítku reagují podle Holého na ekonomický vývoj. V krizi jejich počet klesá, v konjunktuře se zvyšuje.