Nemění politiku
ČNB trvá na svém. Zatím
06.08.2016 10:00 Původní zpráva
Včera se investorům, ekonomům a vlastně všem, které zajímají kroky ČNB, naskytla první možnost posoudit, jakým způsobem se na řízení naší centrální banky podepsala obměna guvernérů a části členů bankovní rady. Ti, kteří sázeli na razantní otočení kormidla směřování monetární politiky ČNB, byli zklamáni. Centrální banka nově pod vedením Rusnoka naprosto plynule navázala na trajektorii navrženou ještě za Singera. Úrokové sazby tak dál zůstávají na technickém, a zároveň i historickém minimu, přičemž byl potvrzen i kurzový závazek s cílem držet korunu nad 27 CZK/EUR. V platnosti také zůstal předpoklad ukončení politiky devizových intervencí v polovině příštího roku. Vše tedy zůstává při starém a nezasvěcený pozorovatel by si tak jen stěží všiml, že v radě proběhla personální obměna.
ČNB zároveň zveřejnila i aktualizované prognózy významných makroekonomických dat, zejména pak vývoje inflace a HDP v ČR a efektivní eurozóně. Nejzajímavějším krokem je jistě snížení očekávaného vývoje indexu spotřebitelských cen i indexu cen výrobců pro eurozónu. Prognóza inflace v České republice pro letošní rok se přitom nezměnila a pro rok následující došlo dokonce k jejímu navýšení o jednu desetinu procentního bodu. Je zde tak vidět nesoulad mezi očekávaným děním v eurozóně a v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že nízká inflace v Česku byla do značné míry způsobena právě deflačními tlaky ze zahraničí, což akcentovala i centrální banka, je nově zveřejněný výhled poměrně překvapivý. Guvernér toto očekávané vymanění se závislosti české inflace na vývoji inflace v eurozóně ospravedlnil predikovaným růstem domácích inflačních tlaků, zejména pak růstem mezd.
Tento scénář ale z mého pohledu čelí hned několika rizikům. Předně je nutno podotknout, že mzdy rostou už několik měsíců v řadě, přičemž jejich vliv na inflaci je zatím mizivý. Během celého letošního roku se tak jádrová inflace pohybuje jen několik málo desetin procentního bodu nad nulou, tedy výrazně níže oproti cílovaným téměř 2 %, kterých by mělo být dosaženo už na přelomu prvního a druhého pololetí příštího roku. Pokud by tento scénář měl mít alespoň nějakou naději na vyplnění, musela by se inflace ještě letos vyhoupnout nad 1 %, tedy na nejvyšší úroveň od začátku roku 2014. To vše v prostředí klesající cenové hladiny v zahraničí a při opětovném poklesu cen komodit. Proti možnosti poměrně brzkého ukončení intervenční politiky tuzemské centrální banky také hovoří plánované kroky ze strany Evropské centrální banky, která již několik měsíců indikuje opětovné rozvolnění své monetární politiky. K tomu by mělo dojít jen krátce před plánovaným exitem ČNB. Existuje tak poměrně vysoká pravděpodobnost, že se ještě do konce letošního roku dočkáme minimálně naznačení opětovného odsunu konce devizových intervencí.
Autorem je analytik Jiří Šimara z Cyrrusu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.