Velká většina vysokorychlostních železnic je v Číně, Evropě dominuje Španělsko

Výběr informací o vysokorychlostních železnicích ve světě (podle ministra dopravy Martina Kupky z ODS by měla příští rok začít výstavba prvního úseku VRT mezi Brnem a Přerovem):

- Za vysokorychlostní trať (VRT) je považována železniční trať konvenční konstrukce - tedy s klasickými kolejnicemi, nikoli tedy vlaky na magnetickém polštáři, po které mohou vlaky jezdit rychlostí alespoň 250 kilometrů v hodině. Průkopníky vysokorychlostní železnice ve světě jsou Japonci, kteří zprovoznili první trať pro své šinkanseny mezi Tokiem a Ósakou v roce 1964, těsně před zahájením olympijských her v Tokiu.

- Rychlovlaky jsou dnes podle údajů Mezinárodní železniční unie v 21 zemích a jejich počet se zvyšuje jen pomalu, před třemi roky bylo jen o jednu zemi méně. Nejvíce VRT, téměř 70 procent, je v Číně, kde je provozu téměř 40.500 kilometrů vysokorychlostních tratí (a dalších 13.000 kilometrů se staví). Země přitom s budováním tohoto druhu železnice začala teprve v roce 2007.

- V Evropě drží primát podle rozsahu sítě Španělsko (3917 kilometrů) před Francií (2735 kilometrů), která je považována za průkopníka vysokorychlostní železnice na "starém kontinentu". Úplně první evropské vlaky tohoto druhu sice dali do provozu už v roce 1976 ve Velké Británii, dieselové soupravy InterCity 125 jsou ovšem schopné dosáhnout pouze dvousetkilometrové rychlosti, navíc jezdí po běžné síti.

- Francouzský přístup byl odlišný, soupravy TGV (Train à Grande Vitesse, tedy vlak vysoké rychlosti), jezdí převážně po zvlášť vybudovaných koridorech, kde se nepotkávají s jinými vlaky. Elektrické soupravy vozí cestující rychlostí přes 300 kilometrů v hodině a patří jim také titul nejrychlejších kolových železničních vozidel na světě. Cestujícím slouží od září 1981, kromě Francie dnes TGV zajíždí také do Belgie, Británie, Itálie, Německa, Nizozemska nebo Švýcarska.

- Vlaky TGV se díky rychlosti i tomu, že zajíždí až do center měst, také staly vážnou konkurencí letecké přepravě. Mohou přitom jezdit i po klasických, byť výrazně modernizovaných tratích, na těch ale dosahují nejvýše 220 kilometrů v hodině. Modernizace stávajících tratí totiž pro dosažení maximální rychlosti TGV nestačí. Aby vlaky mohly jezdit třísetkilometrovou rychlostí, potřebují co možná nejpřímější koleje s mírnými oblouky a bez přejezdů.

- Právě nutnost budovat nové tratě, oddělené od stávající železniční infrastruktury, což přináší bariérový efekt v krajině, patří k negativním stránkám VRT. Nevýhodou bývá i obecně vyšší cena jízdenky oproti jiným dopravám mimo letadla. Naopak k výhodám patří - samozřejmě vedle rychlosti - nižší emise proti letecké a automobilové dopravě, nižší zábor půdy pro stejnou přepravní kapacitu oproti automobilové dopravě, vyšší bezpečnost či nižší energetická spotřeba.

- V České republice se o vybudování vysokorychlostní železnice mluví už více než čtvrtstoletí, až v posledních letech se ale rozběhly práce na projektech. Například v roce 1999 materiál ministerstva dopravy (MD) uváděl, že případná výstavba nových vysokorychlostních tratí připadá v ČR v úvahu až po roce 2010. O devět let později představitelé MD zmiňovali, že by stavba VRT mohla začít v roce 2016 a v roce 2020 by mohly vlaky jezdit přes 250 kilometrů v hodině na 700 kilometrech nových i modernizovaných tratí.

- Před pěti lety už byly vybrané pilotní úseky, kde se má v ČR s budováním vysokorychlostních tratí začít. Jeden z nich je v Polabí na výjezdu z Prahy do Poříčan na Kolínsku, druhý jižně od Brna (Modřice-Šakvice) a třetí z Přerova směrem na Ostravu. Zvoleny byly úseky, kde se neočekávají větší komplikace. Na jaře 2019 také tehdejší Správa železniční dopravní cesty (nyní Správa železnic) informovala, že by vlaky na vysokorychlostních tratích v ČR by měly jezdit podle norem TGV.

- V květnu 2021 Správa železnic uvedla, že zahájení stavby VRT Polabí dlouhé 29 kilometrů očekává v roce 2025 a do provozu by se mohla dostat v roce 2028. Později se ale termíny opět změnily, hovořilo se o zahájení stavby nejdřív v roce 2026. Celkem by podle plánů mělo vzniknout přes 600 kilometrů vysokorychlostních tratí. Měly by výrazně zrychlit cestování, například cesta z Prahy do Brna nebude trvat ani hodinu, stejnou dobu pojede vlak i z Prahy do Ostravy nebo do Drážďan.

- Dnes ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na pražské konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví řekl, že by výstavba prvního úseku VRT mezi Brnem a Přerovem měla začít už v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána nejpozději v roce 2028 a pokud všechno půjde dobře, výstavba pražské části nejspíš v roce 2030. Celkově by výstavba základní vysokorychlostní infrastruktury v ČR měla vyjít na 800 miliard korun, uvedl Kupka.

Přehled vysokorychlostních tratí v roce 2022:

Zdroj: Mezinárodní železniční unie (UIC)