Proti korupci
David Ondráčka: Přišlo mi zbabělé Babiše odmítnout
10.02.2014 07:05 Rozhovor
"Po kauze Parkanová si politici začínají uvědomovat, že pokud pod sebou nebudou mít kvalitní úřednický aparát, tak můžou snadno skončit v kriminále," vysvětluje ředitel nevládní organizace Transparency International David Ondráčka, co bylo jedním z hlavních důvodů, že se politici konečně odhodlali přistoupit k novele zákona o státní službě.
S šéfem české pobočky Transparency International jsme se sešli v době, kdy už bylo jasné, že post ministra vnitra připadne rychlostudentovi z plzeňských práv Milanu Chovancovi. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dal totiž při koaličních jednáních nakonec přednost jiným rezortům, takže se na jeho kandidáta na vnitru nedostalo.
"Asi je dobře, že to tak dopadlo. Práce v Transparency mě baví a naplňuje a byla by to přece jenom hodně velká změna," říkal mi nad šálkem kávy David Ondráčka. Bylo ale vidět, že plány, jak z pozice ministra vnitra reformovat státní správu, šetřit při veřejných zakázkách a jít korupčníkům (ještě víc) po krku, má pořád v hlavě. První část našeho rozhovoru se tak točila především kolem těchto témat.
Nedávno jmenoval prezident Miloš Zeman novou vládu. Křeslo ministra vnitra v ní nakonec připadlo Milanu Chovancovi. Jedním z možných kandidátů, o kterých se hovořilo v souvislosti s tímto úřadem, jste byl ale i vy. Jak se zpětně díváte na to, co se dělo kolem vašeho možného působení ve funkci ministra vnitra?
Sám se to ještě snažím vstřebat a přemýšlím, co pro mě tohle období vlastně znamenalo. Je pravda, že to bylo dost překotné. Někde uvnitř si říkám, že je asi dobře, že to nakonec nedopadlo.
Jakým způsobem probíhala vaše jednání s Andrejem Babišem, který vás do funkce navrhoval?
Několikrát jsme se spolu po volbách sešli a bavili se o tom, za jakých podmínek bych do toho šel. Svou roli samozřejmě hrálo i to, že žádná z koaličních stran neměla na tuto pozici připraveného kandidáta. Jeroným Tejc, jediný člověk, který se na to dlouhodobě chystal, už nepřicházel v úvahu. Řekl jsem, že bych na tu nabídku klidně kývnul, ale pouze pokud se na mně jako nestraníkovi jednomyslně shodnou všechny tři koaliční strany. Jasně jsem popsal svoje priority a cíle. Změny, které bych prosazoval, by měly nadrezortní charakter, takže by bylo třeba častých konzultací s premiérem a dalšími koaličními partnery z ostatních ministerstev.
Proč jste nakonec souhlasil s tím, že se ministrem vnitra klidně stanete? Neobával jste se, že vás politické prostředí semele?
Přistoupil jsem na to ze dvou důvodů. Především jsem v tom viděl příležitost věci měnit a dostat se do pozice, ve které k tomu má člověk všechny potřebné nástroje. Jako kritikovi poměrů v české politice a státní správě mi přišlo zbabělé jen tak odmítnout a nepokusit se s tím něco udělat. Zároveň agenda ministra vnitra zasahuje do oblastí, ve kterých se dlouhodobě angažuji a ve kterých jsem kompetentní. Nejde jen o reformu státní správy a protikorupční opatření, ale také o efektivní hospodaření s veřejnými penězi. Samozřejmě jsem si uvědomoval i všechna rizika. Věděl jsem, že bych neměl lehkou pozici. Když člověk přijde do politiky zvenčí a nemá žádné politické zázemí, je z něho v podstatě solitér. S tím bych se musel vyrovnat.
Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s www.penize.cz, a jehož autorem je Ondřej Tůma, čtěte ZDE.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.