Investice pod lupou
Devět obřích hrozeb pro světovou ekonomiku

Pohled na akciové indexy investory na první pohled těší. V pátek sice americké akcie kvůli sérii horších firemních výsledků a nejistotě v Egyptě a Tunisku ztratily téměř dvě procenta, jinak ovšem burzy vesele posilují a navazují na růstový trend, který trvá od září 2010.

Investory však zajímá stabilita - a tu aktuálně narušuje řada faktorů. Které to jsou?

1. Rostoucí ceny potravin

Stalo se to v Tunisku, může se to stát v Egyptě. Dobře. Ale co když se to stane v Číně a v Indii? Dvě země skupiny BRIC tvoří třetinu světové populace. A snaha zmírnit inflaci se zatím v obou celkem míjí účinkem.

Především v Číně, která svým obyvatelům (a celému světu) slibuje stále dokola rychlý a stabilní růst, by přitom další růst cen potravin mohl vést k nepokojům na venkově. Čína, to je totiž měřeno počtem obyvatel stále spíše venkov a chudoba než Peking, Šanghaj či Hongkong a jejich finanční a obchodní centra.

2. Bankrot Španělska

Nezaměstnanost ve Španělsku je nejvyšší za dlouhá léta. A celá eurozóna a Evropská unie s obavami sleduje vývoj tamní ekonomiky. Místní spořitelny (cajas) podle řady signálů budou potřebovat plošnou pomoc po vzoru amerického bailoutu.

Podle všeho tak Španělsko navzdory výrokům svých představitelů bude muset sáhnout do záchranného fondu a bankovní sektor podpořit. Ten se totiž nedokáže vypořádat se zdevastovaným realitním trhem. A Německu, které táhne eurozónu, už může brzy dojít trpělivost.

3. Čínské utahování

SHIBOR je šanghajská mezibankovní sazba. A v reakci na čínské monetární zpřísňování rychle roste.

Nikdo tak neví, kde by firmy v případě potřeby (například při riziku bankrotu) sehnaly rychle dostupné peníze, když na mezibankovním trhu jejich "cena" tak výrazně roste.

Navíc Société Générale dává 30procentní pravděpodobnost tomu, že Čína dojde ve svém utahování příliš daleko, zpomalí celý ekonomický růst více, než zamýšlí. A druhá největší ekonomika světa, která na svých zádech táhne řadu "komoditních" zemí včetně Austrálie, bude slábnout.

4. Korejská válka

Je zatím daleko, doufejme; a s námi doufá i celý finanční svět. Reakce trhů na rozbroje na korejské hranici byly okamžité. Podobně jako v případě "rybářského" incidentu mezi Japonskem a Čínou.

Navíc Čína i na mezinárodním poli výrazně promlouvá do vojenských témat, například svým novým supermoderním neviditelným letounem. A Spojené státy dále válčí v Afghánistánu a Iráku.

5. Přeroste měnová válka ve válku obchodní?

Všichni by chtěli zažít ekonomický růst tažený vývozem. A tak tisknou své měny, což jejich domácím exportérům pomáhá. Taková Brazílie zatím hodně prohrává, jasně naopak dominuje Čína.

Ale s tím, jak může oživení ve světě zpomalit, může tato měnová válka přerůst ve skutečné protekcionistické přebíjení obchodních "partnerů".

6. Rostoucí cena ropy nemusí být plus

Vzpomeňme si na rok 2008. V létě stála americká ropa až 147 dolarů. A světová ekonomika padala ke dnu.

Ropa se v posledních měsících podívala až ke 100 dolarům za barel. Cena se teď sice mírně zkorigovala, ale obavy o to, že by případný prudký růst mohl signalizovat návrat recese, s těmi několika odečtenými dolary nezmizely.

7. Zadlužené Spojené státy

Stále se mluví hlavně o eurozóně, poslední týden její hegemonii krátce narušilo Japonsko, které se dočkalo snížení ratingu ze strany S&P.

Ale i ve Spojených státech je debata o výdajích státu velice živá. Prezident Obama slíbil ušetřit 400 miliard dolarů, ale vyhráno on ani americká ekonomika ještě dlouho nemají.

8. Další propad amerických nemovitostí

Ve Spojených státech se otevřeně mluví o druhém dnu krize na nemovitostním trhu. Index S&P/Case-Shiller se po měsících růstu znovu stáčí "na jih".

Nouriel Roubini aktuálně odhaduje další ztráty na nemovitostním trhu na bilion dolarů. Roubini je skeptik, to se ví, ale na lehkou váhu to brát nelze. Nižší ceny nemovitostí → menší bohatství domácností → menší spotřeba → nižší maloobchodní tržby → nižší tržby velkých firem → propouštění → ekonomické zpomalení. Známá souslednost, ze které dokonce můžete některé mezikroky vynechat, a výsledek bude stejný.

9. Vyhne se Irsko pomoci zvenčí?

Irský parlament schválil dohodu Irska s EU a MMF. Ale nová vláda, která vzejde z únorových voleb, nemusí dohodu ratifikovat.

A i kdyby ano, může stejně dlouhodobě narazit na nacionalistickou vládu. A nasnadě bude snaha o větší ekonomickou nezávislost Irska, možná i měnovou, tzn. vystoupení z eurozóny.

Autorem článku, který vznikl ve spolupráci s Investičním webem, je Andrej Rády.