Do Egypta bez rukavic
30.12.2007 12:00 Rozhovor
„Českým dráhám ušetříme stovky lidí,“ říká Zdeněk Chrdle, spolumajitel a ředitel firmy AŽD Praha, největšího českého výrobce systémů pro řízení a bezpečný provoz vlaků, aut a metra.
Zabezpečujete české a slovenské železniční tratě, ale také bulharské nebo indické. Jaké teritorium obsadíte příště?
Od října máme zastoupení v Egyptě, kde je hustá železniční síť. Docházelo tam k množství nehod a tamní ministerstvo dopravy vypsalo nový program na zvýšení bezpečnosti na tratích. Na bývalé Československo existují vazby z minulosti, takže se ministerstvo obrátilo na svůj český protějšek. Budeme tam dělat silniční křižovatku v Alexandrii, jdeme do tendrů na zabezpečení přejezdů – dodnes tam najdete ručně ovládané závory. Bude to tvrdé soutěžení o zakázky, bez rukavic.
Může se stát, že bezpečnostní počítačový systém způsobí dopravní nehodu například chybnou signalizací?
Vezměme přejezdy, tam je téměř sto procent nehod způsobeno řidiči. Signalizační zařízení musí být stoprocentně bezpečná a odolná vůči vandalům. Nebo v pražském metru, kde jedou vlaky po minutě za sebou a jsou narvané lidmi. Tam nemůže nic zahaprovat. Lidé si obvykle uvědomí existenci řídicích systémů, až když se metro zastaví. Nedávno se stalo, že vinou poruchy páteřního napájecího kabelu nejezdily dvě hodiny v části Prahy vlaky. Dojde k tomu jednou za deset let.
Pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC), vlastníka kolejí na území Česka, jste vybavili několik tratí dálkovými řídicími systémy. Znamená to, že České dráhy, provozovatel železniční sítě, teď ušetří na výpravčích?
Dělali jsme tři vedlejší tratě, mimo jiné Plzeň-Žatec nebo Tábor-Horní Cerekev. Ušetřili jsme drahám dvě stě lidí. Šetříme jim ale i další zdroje. Při křižování vlaků na jednokolejné trati nebo při vyhýbání pomalejšího vlaku rychlým lze správným načasováním optimalizovat spotřebu energií a pohonných hmot při rozjezdech.
Před časem jste v rozhovoru uvedl, že o vás nějaká firma lživě prohlašovala, že vás kupuje. O koho šlo a kolik nabízeli?
O velkou zahraniční firmu, jméno ani sumu vám neřeknu. Jejich nabídku jsme odmítli, na trhu se rozšířila opačná informace a nás to poškodilo. Naši zákazníci chtějí mít stabilního partnera, aby měli záruku náhradních dílů, servisu či modernizace stávajících systémů. Pokud by nás někdo koupil, není jisté, že naše výrobky bude dále rozvíjet. Když softwarový gigant Oracle kupoval PeopleSoft, všichni, kdo ho používali, se také báli, zda je Oracle nebude nutit k přechodu na své produkty.
Tržby vám v posledních letech nerostly kontinuálně, ale kolísaly. Proč to?
To je otázka restrukturalizačních kroků, které ve firmě probíhaly, a věc příležitostí na trhu, snižovaly se počty lidí. Loni naopak došlo k mírnému navýšení pracovníků. Za loňský rok očekávám čtyři miliardy, se ziskem to bude poněkud složitější.
Je to kvůli vaší zakázce na mýto, které jste se zúčastnili coby subdodavatel Kapsche?
Zakázka na mýto nám významně zvýšila obrat – o půl miliardy. Zisk ale kvůli vzniklým problémům bude výrazně nižší, než jsme očekávali.
Litujete dnes vaší účasti na projektu? Stále nemáte s Kapschem dořešené některé platby.
Nelituji, byla to obrovská zkušenost. Máme velké reference, vyškolené lidi, kteří jsou připraveni podílet se na podobných projektech. Příště bych to asi lépe koučoval.
Jak si v současné době stojí vzájemné pohledávky Kapsche a AŽD Praha? Už vám Rakušané zaplatili podle informací z tisku 120 milionů a stále po vás požadují náhradu 150 milionů za nedostatky na mýtných branách?
Máme s Kapschem dohodu, že informace tohoto typu sdělují oni. V současné době řešíme naše náklady na provoz dieselových agregátů, kde vznikly problémy s pevnými přípojkami k branám. Se záležitostmi v termínech, myslím, problém nebude, Kapsch uhradil první splátku podle smlouvy.
O kolik se tedy dohadujete?
Tehdy se mluvilo o sto milionech korun, teď se to celé přehodnocuje.
Kvůli stavbě elektrických přípojek jste museli získat ke každé bráně souhlas majitele pozemku, kde mýtné brány stojí, řízení se v některých případech protáhlo. Čí to byla chyba – nezačalo se vyjednávat s majiteli pozdě?
Nikoli. Můžete začít vyjednávat, jakmile máte v ruce projektovou dokumentaci, a to jsme udělali. Nám se podařilo 170 mýtných bran zaktivovat rekordně rychle, za půl roku.
Má AŽD v Česku vůbec nějakou konkurenci? Přece jen firma vznikla privatizací státního podniku, který dodával „sdělovací a zabezpečovací zařízení“ pro veškerou železnici.
Je tu nejméně pět firem, mimo jiné choceňský Starmon Choceň nebo v přejezdech SAS Plzeň, které dělají podobné systémy, byť jsou menší než my. Pro nás je problematická především zahraniční konkurence – Siemens, Alcatel, Alstom, Ansaldo nebo Bombardier.
Daří se vám je porážet?
Velké firmy si rozdělily území v rámci dohod. Například v Maďarsku či ve Slovinsku, kam má AŽD obrovský problém se dostat. Konkrétní jména ale nechci uvádět, protože to nemohu dokázat. Západoevropské trhy už jsou obsazené, ty firmy tam působí léta. Vůči české technologii země postavily bariéry v podobě zdlouhavého schvalování a získávání certifikátů.
Neexistují nějaké jednotné evropské normy?
V této branži je to složitější. O interoperabilitě se hodně mluví, ale každá země má svá specifika, musí proběhnout schvalovací proces. Když jsme chtěli před několika lety vstoupit do Německa, tamní cerfifikační úřad nám sdělil, že systém smíme v zemi pět let zkoušet. Jenže za tu dobu my už vytvoříme dvě generace dalších systémů.
Pokud současný systém vyhovuje stávajícím lídrům na evropském trhu, žádné evropské certifikáty asi hned tak nevzniknou...
Existuje sdružení firem, které se zabývá řídicími a bezpečnostními systémy na železnici a silnici a společně vyvíjejí technické specifikace. Patří tam výše zmíněné velké firmy. Nás tam ještě nepřijali, ať se snažíme, jak chceme.
Máte pobočky na Slovensku, v Bulharsku, v Srbsku, v minulosti i v Kazachstánu. Proč jste odtamtud po třech letech odešli?
Je to perspektivní území, ale chyběly nám lidské kapacity.
Chystáte expanzi do dalších států bývalého Sovětského svazu?
Máme dobré výsledky v Bělorusku, kde jsme postavili zabezpečovací systémy pro železnici. Jsou tam ale složité politické vztahy, Bělorusové mají třeba problém dostat české vízum. Naopak německé firmy, bez ohledu na oficiální kritiku běloruského režimu, tam jsou všechny. Naši politici dělají chybu – režim se může změnit, a pokud se tam už teď dostane české know-how, tamní trh zůstane pro Čechy otevřený.
A co Rusko?
AŽD je velká firma pro české, možná evropské podmínky, ale ne pro Rusko. Rusové budou jednat jen se silnou firmou, konsorciem, které se snažíme ve spolupráci s tamními firmami utvořit. Abychom mohli nabídnout konkurenceschopnou cenu, je třeba vyrábět přímo tam jako západní firmy – třeba Bombardier založil v Rusku společný podnik. My to udělali v Bulharsku, chystáme se na to v Bělorusku.
V Srbsku je vaším klientem tamní největší tepelná elektrárna. Co pro ni děláte?
Dodáváme řídicí systémy pro vlečkoviště. V Srbsku je stavební boom, stoupá poptávka po energii. Vlečka ovládaná z centrály jediným člověkem zajistí pružnou dodávku uhlí. Zatím děláme první část za několik milionů, celkově to bude projekt za tři sta milionů korun.
AŽD se zabývá i developerstvím. Jaké projekty máte za sebou?
Ve spolupráci s další firmou jsme postavili několik domů v Berouně. Při té příležitosti jsme je vybavili zabezpečovacím systémem a částečně některými prvky pro takzvané inteligentní domy. Umíme postavit dům, který je vybaven čidly a mikroprocesory a podle klimatických podmínek optimálně nastaví klimatizaci a topení, ohřívá vodu a podobně.
Foto: Robert Sedmík
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.