Globální finanční systém je třeba zcela vyčistit od takzvaných toxických aktiv, jinak se důvěra mezi finančními institucemi neobnoví. Na schůzce rozvinutých a rozvojových zemí G20 to řekl šéf Světové banky Robert Zoellick. Další vládní výdaje na podporu ekonomiky by podle něj poskytly jen přechodné zlepšení, problém by ale nevyřešily.
Za toxická aktiva se označují různé finanční nástroje, převážně odvozené od rizikovějších hypoték. Lze u nich zpravidla těžko stanovit skutečnou hodnotu, ale protože zůstávají v portfoliích řady bank, podkopávají důvěru mezi finančními domy a jsou hlavní příčinou ochromení úvěrových trhů. Banky pak nejsou ochotny půjčovat, což ovlivňuje celou ekonomiku, protože firmy závislé na úvěrovém financování nemohou investovat.
ČTĚTE TAKÉ: Evropští politici: Krizi vyřeší regulace finančních trhů
Právě způsob pomoci globální ekonomice je hlavním tématem schůzky, která má vyjasnit postoje jednotlivých zemí. Zatímco Spojené státy vyzvaly další země, aby zvýšily výdaje, Evropská unie chce změnit fungování trhů, včetně zpřísnění dohledu nad finančními institucemi a obchodníky.
Skupina G20 se na růstu globální ekonomiky podílí asi z 80 procent. Zdaleka největší vliv mají Spojené státy, výrazně ale sílí vliv Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Tyto země, souhrnně označované jako BRIC, tedy chtějí mít větší slovo při hlasování v různých globálních organizacích. Globální ekonomika letos patrně zaznamená největší útlum od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
"Doufám, že se shodneme na postupu, který je třeba prosazovat, a věřím, že navrhneme i nějaký časový rámec, jak toxická aktiva v bankách izolovat. To je teď to podstatné," řekl kanadský ministr financí Jim Flaherty. "Z hlediska řešení tohoto problému už máme zpoždění. V USA a v Evropě se na tom ještě musí zapracovat," dodal Flaherty.
Pozorovatelé už před začátkem schůzky upozorňovali, že právě odlišný přístup ve Spojených státech a v Evropě může být příčinou toho, že schůzka žádný konkrétní výsledek nepřinese. Není totiž jasné, jaké konkrétní kroky chtějí učinit Američané, aby finanční systém vyčistili. Pokud nebude tento problém vyřešen, světová ekonomika se těžko vrátí rychle k růstu.
Jednání se proto zaměřují na roli globálních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond či Asijská rozvojová banka. Hlavním úkolem je zajistit, aby tyto instituce měly dostatek kapitálu o mohly jej použít v případě, že se některá země dostane do vážných potíží. V sázce je i stabilita trhů práce, protože kvůli hospodářským problémům je řada firem nucena propouštět.
Mezinárodní měnový fond už vynaložil téměř 50 miliard dolarů, přes bilion korun, na záchranu zemí ve střední a východní Evropě, a je tedy nutné posílit jeho kapitál. S tím v zásadě všichni souhlasí, nicméně hlavní rozvojové země si kladou podmínku, že poskytnou více peněz jen v případě, že budou mít i větší vliv na rozhodování v rámci globálních finančních institucí.
ČTĚTE TAKÉ: Praha středem světa. Obama přijede na summit EU
Měnový fond má na záchranu zemí a podobné programy k dispozici asi 250 miliard dolarů, požaduje ale posílení kapitálu na dvojnásobek, tedy asi na 500 miliard USD. Více peněz chce také ADB.
Cílem schůzky v Horshamu poblíž Londýna je vyjasnit společná stanoviska k současné krizi a položit rámec k jednání pro nadcházející summit G20, který se bude konat 2. dubna v Londýně. Dnešní schůzky se účastní ministři financí a guvernéři centrálních bank G20. Za Českou republiku jako předsednickou zemi EU je na ní ministr financí Miroslav Kalousek.
Foto: Reuters
