IT obory
Ideální mix práce a lokality? Ajťák v Praze. Ale i to má své limity
18.03.2022 11:24
Obor IT, lokalita Praha. To je už několik let nejvýhodnější kombinace na pracovním trhu. Hlad firem po ajťácích, nejbohatší nabídka pozic a nejvyšší průměrná mzda lákají do Prahy absolventy IT oborů ze zbytku Česka i sousedních zemí. Mnozí však vzápětí se svými nerealistickými požadavky narazí.
Už jste to slyšeli? Ajťák v Praze bere automaticky sto tisíc a nabídky přehrabuje vidlemi! Tohle klišé zní po celém Česku i za jeho hranicemi a láká absolventy IT oborů do hlavního města. Skutečnost je však prozaičtější a uchazeči s příliš "velkýma očima" si mohou nepříjemně naběhnout. I když na první pohled není co řešit: Podle čísel z pracovního trhu patří celý obor IT k nejžádanějším, čemuž odpovídají také výdělky jednotlivých IT profesí. Podle serveru Platy.cz činí průměrná mzda v oboru informační technologie celostátně přes 60 tisíc korun, což je téměř dvojnásobek průměrných výdělků v oborech výroba, doprava či automobilový průmysl, a téměř trojnásobek jako v gastronomii či hotelnictví.
Byť je platové rozmezí zaměstnanců v IT poměrně široké, od téměř 38 tisíc do částky přes 90 tisíc, a ačkoli se mzdy významně liší podle konkrétních pozic, přesto je jasné, že IT je na trhu špičkou. Pro srovnání: druhé v pořadí je bankovnictví s průměrem přes 48 tisíc, třetí farmaceutický průmysl s průměrem přes 45 tisíc.
Výdělkům ajťáků pak kraluje hlavní město: Podle každoročního průzkumu agentury Grafton Recruitment si IT manažer v Praze přijde na 100 až 150 tisíc měsíčně, zatímco jeho kolega v Moravskoslezském kraji se pohybuje v rozmezí 65 až 90 tisíc. Programátor junior bere v Praze 45 až 64 tisíc, kdežto v Moravskoslezském kraji mezi 35 až 50 tisíci. Tato čísla tedy jasně ukazují, že přestěhovat se za prací do Prahy má u ajťáků smysl.
Vysněný Karlín
Typická představa začínajícího IT vypadá například takto: skvěle placená práce v dynamickém startupu v ikonickém, pulsujícím Karlíně. V práci neformální přístup, volná pracovní doba a bohatě zásobená kafeterie. V poledne sushi a večer drink. Stylové bydlení a vlastní auto. Střet s realitou pak může nastat už při výběru práce. Ani v Praze totiž ajťáci nepřehrabují atraktivní nabídky vidlemi. Ruku v ruce s tím jde i nabídka finančního ohodnocení, které bývá u IT začátečníků sice vyšší než u jiných profesí, ale rozhodně neatakuje hranici sta tisíc.
Absolventi by navíc měli zohlednit životní náklady, jako je bydlení, strava, energie či třeba poplatky za auto. Pokud si po přesunu do Prahy najmou byt v centru nebo v některé z lukrativnějších čtvrtí, pořídí nové auto a denně objednávají z dražších restaurací jídlo s donáškou, náklady se rychle vyšplhají a navzdory nadstandardním příjmům nezbude žádná rezerva, úspory či možnost pro nějaké zhodnocení. "Stále častěji se setkáváme s trendem, že s výší výdělku nerostou automaticky jen potřebné náklady, ale i chuť utrácet. Málokdo u toho však myslí na zadní vrátka," vysvětluje Martin Macho z finančně poradenské společnosti M. S. Quatro.
Není to jen o penězích. Ajťák se chce bavit a růst
Ačkoli to může znít paradoxně, od určité úrovně mzdy přestávají být peníze jediným, či alespoň hlavním kritériem spokojenosti v práci. Na důležitosti pak nabývají hodnoty jako mezilidské vztahy v týmu, ale třeba také společenská odpovědnost či udržitelnost.
"Nejde o finanční limity nástupního platu, ale především o stabilitu nabídky, firemní prostředí a kulturu, a v poslední době i hodnoty, které firma přináší společnosti, jak se stará o životní prostředí a jaké smysluplné plány na trhu má. Finanční ohodnocení je samozřejmě důležité, nikdo nepůjde na poloviční plat jenom proto, že je firma "sluníčková". Ale záměr vyšroubovat své finanční požadavky jenom proto, že o mě má někdo jiný zájem, už od určité platové úrovně není prioritou," vysvětluje headhunterka Markéta Šveda ze společnosti Recruit CZ. U kreativních profesí, mezi něž IT patří, pak bývá rozhodujícím kritériem to, jestli je práce baví, přináší ambiciózní výzvy a profesní růst.
"Růst je klíčovou přidanou hodnotou. Naopak vyhlídka profesní stagnace a zakrnění bývá největší strašák. V případě, že by juniorní IT skončil ve firmě, kde se nedostane k projektům, na kterých by mohl vyrůst, by se ostatně k profesní stagnaci automaticky přidala i ta finanční. Optimální naopak je, pokud je zaměstnavatel schopen nabídnout i juniorům velké, náročné projekty, v jejichž rámci mohou v týmu seniornějších kolegů své schopnosti soustavně posouvat," přibližuje Radovan Jelen ze společnosti FG Forrest, která se zabývá tvorbou velkých webových aplikací a e-shopů a zaměstnává přes šedesát lidí.
Šikovné lidi si může firma vybrat už na škole
Uvádí i příklady zapojení mladých zaměstnanců do rozsáhlých realizací: například pro největšího dodavatele energií v Česku pracoval web developer, jehož si firma vyhlédla už na střední škole, s níž dlouhodobě spolupracuje, a rychle se posunul od juniorních činností k větší odpovědnosti. Jiný nováček na pozici projektového manažera servisoval již ve zkušební době dva velké e-shopy. "Manažeři u nás postupně přebírají jednodušší agendu, spojenou s údržbou a drobným rozvojem projektů. To jim umožní se rozkoukat, pochopit, jak fungujeme projektově, technologicky, procesně. Když jsou šikovní, do roka mohou přejít na větší projekty a samostatně je řídit," vysvětluje Radovan Jelen. "I proto by si měli zájemci o práci v IT hlídat a při úvodních pohovorech aktivně zjišťovat možnosti růstu, aby se riziku zakrnění vyhnuli."