Uplynuly už skoro dva roky ode dne, kdy Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal tzv. Varování. V něm označil zařízeníčínských společností Huawei a ZTE za bezpečností hrozbu. Přestože je technologická společnost Huawei považována za lídra v technologiích sítí páté generace, tak sama společnost a operátoři od té doby čelí nejistotě ohledně účasti čínského dodavatele na budování sítí 5G. Od vydaného varování však stát další kroky nepodnikl a přitom minulý týden skončila aukce kmitočtů pro 5G sítě. Na podrobnosti celé kauzy jsme se zeptali partnera advokátní kanceláře Toman & Partneři Petra Tomana, který zastupuje Huawei.
Minulý týden proběhla dlouho připravovaná aukce kmitočtů. Může na celou kauzu Huawei mít již proběhlá aukce kmitočtů dopad?
Rozhodně může, ale zejména na operátory. Je nutné si uvědomit, že operátoři investovali do této aukce miliardy korun, aniž by stát vyslal jakýkoli signál, že by chtěl nějaké dodavatele technologií pro 5G sítě přímo vylučovat. Varování tu je už přes dva roky a od té doby k žádným zásadním krokům ze strany státu nedošlo. V podmínkách aukce stát nijak nespecifikoval, že by operátory chtěl omezit, co se týče možnosti volby dodavatele. Lze tak předpokládat, že operátoři, kteří se aukce účastnili, ve svých byznysplánech počítali s tím, že budou mít víceméně volnou ruku ve volbě dodavatele. A od toho se odvíjelo, kolik byli ochotni do spektra investovat. I proto ve většině států k případnému omezení dodavatelů došlo před aukcí, aby s tím mohli operátoři počítat. Pokud by teď byl vyloučen jakýkoli dodavatel, logicky by to pro operátory znamenalo změnu podmínek, za kterých do aukce šli a navýšení nákladů, se kterými při aukci počítali. Tyto náklady by pak z logiky věci někdo musel uhradit. Ať už samotný operátor, stát nebo v nejhorším případě spotřebitel. Fakt, že k vyloučení Huawei před aukcí nedošlo tak dle mého názoru značí, že ani nedojde. Byl by to totiž těžce obhajitelný přístup k Huawei, ale i operátorům a hrozilo by znehodnocení celé aukce.
Zastupujete v České republice společnost Huawei, jednu z nejvyspělejších technologických společností na světě, která je ale obviňována ze spolupráce s tajnými službami ze země svého původu - Číny, země řízené komunistickou stranou. Přitom jste spoluautorem knihy Advokáti proti totalitě. Jak to jde dohromady?
Naštěstí jsem advokátem vykonávajícím svoji práci v demokratickém právní státě. K jeho principům patří mimo jiné i to, že každý má právo být právně zastoupen a má právo na to, aby byla jeho věc posouzena za dodržení zásad spravedlivého procesu. Každý bez ohledu na to, co si kdo o něm či jeho činnosti myslí. Proto mi spoluautorství knihy Advokáti proti totalitě v zastupování společnosti Huawei nevadí, neboť chci jediné, aby o právech a povinnostech Huawei bylo rozhodnuto spravedlivě. Dosud o tom nejsem přesvědčen.
Jak vnímáte současné postavení společnosti Huawei v České republice? Myslím tím především z právního hlediska?
Nejisté. A to je v mnoha ohledech ta nejhorší varianta, která by v právním státě neměla pokud možno nastat. Mluvím nejen o společnosti Huawei, ale i o operátorech a dalších společnostech, které doposud se společností Huawei bez jakéhokoliv omezení spolupracují a nepředvídatelnost budoucí právního stavu jim s ohledem na nutnost plánovat s dlouhodobým horizontem nesvědčí.
Před časem jste prezentovali vaší právní studii k Huawei a výstavbě 5G sítí v Česku? Co je jejím obsahem?
Studie se zaměřila zejména na problematiku kybernetické bezpečnosti, posuzování dodavatelů 5G sítí a otázky s tím spojené. Okruh témat je tak velmi široký a v mnoha případech pouze navrhujeme směr, jakým by se měla diskuse uvádět. Naší ambicí nebylo vytvořit akademickou práci, ale popsat hlavní otázky spojené s budováním 5G sítí v jednom dokumentu tak, aby jeho obsah a rozsah umožňoval, aby si jej přečetl co nejširší okruh osob a začala tak odborná diskuse, kterou si tato problematika vyžaduje. Studie je tak živý materiál, který nadále budeme rozšiřovat. Již nyní pracujeme na nových kapitolách.
Co se od vaší výzvy "nastartovat debatu v ČR stalo konkrétního?
Na studii jsme měli velký ohlas. O závěry studie se zajímala nejen média, ale kontaktovala nás i řada odborníků zaměřujících se na tuto problematiku. Mnoho s našimi závěry souhlasilo, mnoho také ne. V tom smyslu tedy považujeme nastartování debaty v ČR za úspěšné. Na blogu naší advokátní kanceláře pravidelně zveřejňujeme kritizovaná místa naší studie a snažíme se s nimi vypořádat. Možná to překvapí, ale zveřejňujeme i tu nejtvrdší kritiku, např. že je studie je placená, a tudíž neobjektivní.
I z řad operátorů již zaznívají různé názory. Nevíme, jestli je to naší aktivitou, ale velmi to vítáme. Jejich hlas je dle našeho názoru jeden z nejdůležitějších.
Jste autorem výroku, že český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal v rámci společnosti Huawei "varování bez varování". Co jste tím měl na mysli?
Našim přesvědčením je, že institut varování byl v zákoně o kybernetické bezpečnosti připraven a právně upraven jako varování před obecnými hrozbami, nikoliv jako varování před konkrétní osobou. Když se varuje, tedy zasahuje do práv konkrétní fyzické nebo právnické osoby, mělo by proběhnout standardní správní řízení. Mělo by být zahájeno, daná osoba by měla mít právo se jej účastnit, vyjádřit se k námitkám a odvolat se proti rozhodnutí. Zde se použil institut, který na tyto účely nebyl zamýšlen a uvedený proces proto neobsahuje. A v tom spatřujeme zásadní problém.
Říkáte, že Varování není odůvodněné. Přitom ale jednoznačně odkazuje na legislativu ČLR. Proč to pro vás není dostatečné odůvodnění?
Odůvodnění ve smyslu existence legislativy třetí země není dle našeho názoru dostatečně konkrétní. Zejména s ohledem na to, že Huawei je česká společnost, ať se to komukoli líbí nebo ne, na kterou dopadají všechny české zákony. Kdyby tedy kdokoliv z Huawei plnil čínský zpravodajský zákon, současně by porušoval český trestní zákoník a jeho jednání by šlo posuzovat jako vyzvědačství a porušení utajované skutečnosti. Nerozumíme rovněž, proč je varováno z tohoto důvodu pouze před Huawei a ZTE, avšak nikoliv také před dalšími společnostmi působících ve strategických odvětví, na jejich činnosti se podílí čínští občané či jejichž výrobní kapacity se nachází v Číně.
V tomto ohledu se Varování NÚKIB ani nezabývá otázkou, jaká konkrétní rizika daná legislativa v konkrétních případech představuje. A to zejména s ohledem na to, jaká jsou již zavedená bezpečnostní opatření, zejména ze strany operátorů a státu.
Bezpečnost 5G sítí by měl v Evropské unii zajistit takzvaný EU Toolbox. Co si pod tím máme představit a splňuje Huawei podmínky tohoto Toolboxu?
Cílem EU Toolboxu je určit na evropské úrovni jednotný koordinovaný přístup států EU založený na sadě opatření zaměřených na zmírnění hlavních kybernetických bezpečnostních rizik sítí 5G.
Jedná se tedy o určité vodítko pro členské státy, jak zajistit bezpečnost svých 5G sítí. Zda a v jaké rozsahu tato doporučení členské státy zavedou, je na nich. Jedno z doporučených opatření se týká případných omezení tzv. rizikových dodavatelů. Zda a za jakých podmínek lze Huawei označit za rizikového dodavatele, lze zkoumat a určit výhradně na základě legislativy jednotlivých členských států, ne na základě doporučení EU Toolboxu.
Říkáte, že bezpečnost 5G sítí by měli zajistit operátoři. Ale těm jde o obchodní zájmy a ne o bezpečnost státu. Mohou tak upřednostnit levnější technologie na úkor bezpečnosti. Není to riziko?
Zde si dovolím s vámi nesouhlasit. Ano, operátorům jde o obchodní zájmy, ale to se nevylučuje s maximální snahou zajistit bezpečnost. Naopak, tyto dvě věci jsou přímo propojené. Musíte si uvědomit, že kdyby u operátora došlo k bezpečnostnímu selhání, mělo by to ničivé dopady na jeho podnikání.
Má podle vás stát či jeho úřady zasahovat do rozvoje 5G sítí?
Stát již zasahuje do rozvoje sítí 5G. Česká republika má v tomto smyslu jednu z nejvyspělejších legislativ v EU. Operátoři musí již nyní v rozsahu zákona o kybernetické bezpečnosti a vyhlášky o kybernetické bezpečnosti splňovat řadu povinností, které zajišťují bezpečnost jejich sítí. Mezi nimi i vyhodnocování rizikovosti svých dodavatelů.
Je tak zcela legitimní, aby stát při zajištění bezpečnosti 5G sítí hrál významnou roli. Ta ale nesmí nepřiměřeně zasahovat do volné hospodářské soutěže a zavádět nesmyslná omezení, se kterými nesouhlasí žádní ze zbylých zainteresovaných subjektů.
Některé země v Evropě se rozhodly budovat 5G sítě bez společnosti Huawei, jiné naopak vsadili především na tuto společnost. Podle čeho se podle Vás rozhodují?
Z toho, co doposud sledujeme, zejména na základě politických vztahů. USA i Čína se zde přetahují a z doposud zejména technické problematiky se stala problematika silně politická. My hlavně doporučujeme, ať se politika od práva oddělí. Neříkáme, že zde politika nesmí hrát žádnou roli, ale prosím neschovávejme ji pod roušku údajných právních postupů a rozhodnutí.
Nyní se aktuálně řeší výstavba 5G ve Švédsku a rozhodnutí švédského soudu, který zrušil rozhodnutí o vyloučení společnosti Huawei. Co to podle Vás znamená?
Švédský soud rozhodnutí o vyloučení prozatím nezrušil. Pouze pozastavil jeho účinky, dokud neproběhne řádný proces se společností Huawei týkající se jejího vyloučení. Ten jí byl dle soudu neprávem upřen. Dění ve Švédsku podporuje naše tvrzení. Ani tam, ani v České republice nelze omezit práva subjektu bez řádného procesu.
Má to nějaký příměr k České republice?
Lze zde jednoznačně shledat podobnost s Varováním NÚKIB. Varování bylo vydáno vůči dvěma konkrétním subjektům, které ani neměly právo se k věci vyjádřit. Vylučovat či omezovat kohokoli bez možnosti se bránit není zákonný postup.
