Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zrušil druhý pokus o prodej středočeského zámku Štiřin v elektronické aukci. Ani po snížení vyvolávací ceny na 2,5 miliardy korun žádný zájemce nesložil požadovanou dražební kauci 25 milionů korun, vyplývá z aukčního webu.
Se stejným výsledkem skončil už první pokus o prodej zámku v září, kdy byla vyvolávací cena 3,3 miliardy korun. Majetkový úřad po neúspěchu dnešní dražby vyhlásí další kolo výběrového řízení na prodej zámku.
"Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. ÚZSVM v případě zámku Štiřín neshledal důvod pro odchýlení se od tohoto postupu, i kvůli vysokým nákladům daňových poplatníků na správu prázdného a pro stát nepotřebného majetku," uvedl majetkový úřad v tiskové zprávě.
Podmínky nového kola dražby zveřejní ÚZSVM na webu www.nabidkamajetku.cz. "Cílem ÚZSVM je pro tento výjimečný a pro stát nepotřebný areál s barokním zámkem a rozlehlým parkem najít definitivního vlastníka, který by pro něj nalezl smysluplné využití," uvedl majetkový úřad.
Zámek dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje a loni v červnu ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu už byl podle úřadu areál uzavřen. Letos úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.
Náklady na správu areálu jsou podle ÚZSVM vysoké. Ředitelka úřadu Kateřina Arajmu řekla letos v březnu poslancům ze sněmovního kontrolního výboru, že prázdný areál stojí měsíčně stát 600.000 korun, největší částku tvoří údržba golfového hřiště.
Kontrolní výbor proti prodeji protestoval a navrhoval, aby se správa Štiřína převedla například na Sněmovnu. Proti dražbě se stavěla také obec Kamenice, která navrhovala společný projekt se státem. V části zámku mohly být podle ní ordinace a školka a zbytek by mohl dál využívat stát.
Zámek Štiřín byl postaven v polovině 18. století. Dnešní podobu získal kolem roku 1900 po úpravách podle projektu architekta Jiřího Stibrala. V roce 1945 se vlastníkem zámku stal stát. V letech 1985 až 1993 byly v zámku provedeny úpravy, aby se mohl využívat jako hotel. Štiřín v minulosti využívali skauti, kteří se o zámek později neúspěšně soudili. Soud ale v roce 2005 rozhodl, že nynější skautská organizace Junák na zámek právo nemá.
V případě úspěšné aukce by se zámek Štiřín mohl stát nejúspěšnějším prodejem v historii majetkového úřadu. Dosud nejvyšší částku 790 milionů korun získal stát z prodeje areálu na náměstí Republiky v Praze.
