Ocelářská divize německé průmyslové skupiny Thyssenkrupp hodlá v příštích šesti letech snížit počet zaměstnanců zhruba na 16.000 ze současných asi 27.000. Firma v dnešní tiskové zprávě oznámila, že do roku 2030 plánuje zrušit 5000 pracovních míst. O dalších 6000 se má počet zaměstnanců snížit v důsledku prodeje částí podniku a přesunu aktivit na externí poskytovatele služeb.
V divizi s názvem Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE) letos získala 20procentní podíl investiční skupina EP Corporate Group (EPCG) českého podnikatele Daniela Křetínského. V současnosti EPCG jedná o zvýšení podílu na 50 procent.
"Je třeba přijmout naléhavá opatření ke zlepšení produktivity a provozní efektivity společnosti Thyssenkrupp Steel a k dosažení konkurenceschopné úrovně nákladů," píše firma v tiskové zprávě. Nová strategie divize podle zprávy počítá se snížením roční výrobní kapacity na 8,7 až 9,0 milionu tun ze současných 11,5 milionu tun.
V Německu delší dobu panovaly obavy, že plánovaná restrukturalizace divize povede k zániku tisíců pracovních míst. Odborový svaz IG Metall dnes varoval, že plány na snižování počtu zaměstnanců budou čelit tvrdému odporu.
Německý ocelářský průmysl se potýká mimo jiné s vysokými cenami energií, s levnou konkurencí z Asie a s rozsáhlými náklady na snižování emisí. "Bereme svou zodpovědnost velmi vážně a chceme vytvořit dlouhodobou perspektivu pro co nejvíce zaměstnanců," uvedlo vedení divize TKSE. "Proto se budeme přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu pomocí úprav výrobních kapacit a snižování nákladů," dodalo.
Finanční ředitel společnosti Thyssenkrupp Jens Schulte koncem října uvedl, že firma nadále předpokládá, že Křetínský zvýší podíl v její ocelářské divizi, takže vznikne společný podnik, ve kterém bude každá strana vlastnit poloviční podíl. Dodal nicméně, že pokud tento plán selže, je Thyssenkrupp připraven jednat s jinými potenciálními zájemci o divizi.
Závažné problémy ocelárny Thyssenkrupp jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy o to paradoxnější, že je v současnosti válka na Ukrajině, přičemž Rusko uplatňuje válečný ekonomický režim a podřizuje válce své hospodářství. Na ocelárnu dopadají vysoké ceny energií, které jsou částečně výsledkem toho, že se Německo odklonilo od levných dodávek plynu z Ruska.
"Jedna z největších oceláren Evropy se tak snaží vyrovnat s kombinací nepříznivých faktorů, které zásadně ochromují její hospodaření. Jde zejména o nutnost provést investice značného rozsahu, a to v rámci nařízeného dekarbonizačního úsilí. Podobným nárokům přitom nejsou vystaveni konkurenti mimo EU," sdělil ČTK Kovanda. "V EU tedy stále vítězí zelená agenda nad snahou Rusko vojensky odstrašit, což může být fatálně krátkozraké," dodal.
Minulý týden skupina Thyssenkrupp snížila účetní hodnotu ocelářské divize o další miliardu eur (přes 25 miliard Kč). Hodnota divize nyní v účetních knihách společnosti Thyssenkrupp činí pouze 2,4 miliardy eur (zhruba 61 miliard Kč), takže je méně než poloviční, než byla před dvěma lety, napsala agentura Reuters.
Skupina Thyssenkrupp je největším německým producentem oceli. Výroba oceli je energeticky velmi náročná, ocelářskou divizi proto trápí vysoké ceny energií. Křetínský ovšem z drahých energií naopak profituje. Společnost Thyssenkrupp v květnu uvedla, že si od Křetínského slibuje přístup k levnější elektřině.
