Náklady na bytí
Život v Česku je proti průměru EU o dost levnější. Přijde změna

Život v Česku je v porovnání s průměrem života v Evropské unii o dvě pětiny levnější. České ceny dosahují 59,4 procenta evropského průměru a jsou například nižší než slovenské či chorvatské. Srovnání cen z roku 2014 přinesl v aktuálním vydání časopis Statistika&My. Jak však uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek, dlouhodobě se ceny v České republice budou evropskému průměru přibližovat.

Česko patří v Evropě mezi šest zemí s nejnižšími cenami. Levněji než v tuzemsku je v Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Ceny v Rumunsku a Bulharsku jsou dokonce pod polovinou průměru EU.

Na Slovensku je život dražší než v Česku, ceny tam dosahují 63,4 procenta evropského průměru. Potraviny jsou na Slovensku sice levnější než v Česku, bydlení, dodávky energií a voda tam však vyjde dráž. I v porovnání s Chorvatskem se v Česku žije levněji. Ceny v této zemi, kam řada Čechů vyjíždí trávit letní dovolenou, představují 62,6 procenta průměru EU.

Ze zemí EU se žije nejdráž v Dánsku a Švédsku, kde ceny evropský průměr překračují o téměř dvě pětiny. Nejvíce se ale v Evropě prodraží pobyt ve Švýcarsku a Norsku, kde ceny překračují evropský průměr o tři pětiny.

Vývoj cenové hladiny vůči ostatním zemím jde dlouhodobě ruku v ruce s ekonomickou vyspělostí, poznamenal ekonom Marek. "Čím je ekonomika produktivnější, ve smyslu vyššího HDP na zaměstnance, tím bývají i vyšší ceny v ekonomice oproti jiným zemím," vysvětlil. V posledních dvou letech cenová hladina v ČR vůči EU klesla, a to kvůli oslabení kurzu koruny po zásahu ČNB. "Dlouhodobě by se však měla opět přibližovat unijnímu průměru v důsledku obnovení reálné ekonomické konvergence," dodal.

Česká republika se ve sbližování ekonomické úrovně posunula ze 76 procent průměru EU v roce 1995 na 84 procent loni, uvedl Marek. V případě cenové hladiny na úrovni celé ekonomiky se Česko posunulo z 38 procent unijního průměru v roce 1995 na 63 procent loni. "Cenová konvergence byla rychlejší, neboť se vypouštěl transformační kurzový polštář, tedy záměrné podhodnocení kurzu koruny na začátku 90. let, které mělo pomoci exportu lépe přežít přechod ze socialismu na tržní ekonomiku," poznamenal Marek.

Podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové jsou nejmarkantnější rozdíly dlouhodobě v cenách bydlení, tedy za nájmy, nemovitosti a služby spojené s bydlením. "Tady jsme u nás ještě velmi podhodnocení a dlouhodobě se dá čekat růst těchto cen. Posledních 25 let se tyto ceny sbližují, kupříkladu ve srovnání s Belgií, ale sbližování ještě zdaleka není u konce,"