Návrat odměn
Rozdíl mezi státem a soukromými firmami? Dva tisíce korun

Zaměstnanci mají důvod k radosti. Na jejich výplatní pásky a tím i do peněženek se letos po roční přestávce opět vrátily mimořádné odměny. A nejsou zrovna nízké. V soukromých firmách tvoří sedm procent průměrné mzdy, ve státní a veřejné sféře pak dosahují tří procent průměrného platu. Ve své zprávě o průměrných výdělcích to tento týden konstatovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Pro rok 2013 totiž došlo k zavedení takzvané solidární daně z příjmů a zrušení stropů u pojistného na zdravotní pojištění. Firmy se chtěly vyhnout zvýšeným nákladům pro sebe i své vysokopříjmové zaměstnance a vyplatily jim mimořádné odměny už koncem roku 2012. V minulém roce je pak přidělovaly minimálně.

Nejvyšší podíl mimořádných odměn ministerstvo zaznamenalo v peněžnictví a pojišťovnictví, kde tvořily v prvním čtvrtletí letošního roku průměrně 20,1 procenta mzdy. Druhý nejvyšší podíl pak statistici zaznamenali v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla. V průměru se v něm podílely na mzdě 19,6 procenta.

Ve státních a veřejných úřadech, nemocnicích či podnicích byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán v odvětví zdravotní a sociální péče. Průměrně se tak mimořádné odměny u sestřiček a ošetřovatelek podílely na platu pěti procenty.

Ve státním více

Podle údajů ministerstva přitom v prvním čtvrtletí vzrostla mzda jak v soukromých firmách, tak ve státní správě. Průměrná hrubá mzda v soukromých firmách se v porovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšila o 3,1 procenta na 26 239 korun. Ve státní a veřejné sféře pak průměrný hrubý plat meziročně vzrostl o 1,5 procenta na 24 751 korun.

O skutečných příjmech lidí však podle ekonomů daleko více než průměrná mzda vypovídá takzvaný medián neboli střední mzda. Dělí lidi z hlediska příjmu na dvě početně stejné poloviny a je méně ovlivněn extrémně vysokými a extrémně nízkými příjmy než průměr, na který nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců.

V soukromých firmách tak medián dosáhl 21 271 korun hrubého měsíčně, zatímco ve státní a veřejné sféře si podle něj lidé přišli na daleko více peněz. Medián hrubého platu zde totiž dosáhl 23 351 korun, což je o 2088 korun více než v soukromém sektoru. Podle ekonomů je to dáno tím, že ve státní správě pracuje více lidí s vysokoškolským vzděláním než v té soukromé.