Konkurent v přepravě: Jančura? To je agresivní bolševník

Radim Jančura a jeho Student Agency krátí stát na daních, je přesvědčen šéf konkurenční Asiany Alexej Litvin. „Dříve nebo později to skončí nějakým smrtelným úrazem,“ dodává ke způsobům Jančurovy přepravy.

Váš konkurenční boj se Student Agency se jeví opravdu na ostří nože. Jízdné z Prahy do Brna za padesát korun. Hra nervů, kdo déle vydrží. Vnímáte to tak, nebo je to pro vás okrajová záležitost a žijete hlavně z letenek?

My máme mnohem méně spojů než Student Agency, takže jsem skutečně nepochopil, proč museli nasadit tuto cenu. I tak jezdili hodně vytížení. Myslím, že oni mají vyšší ztráty než my, protože naše cena padesát korun je pouze pro omezený počet klientů (klientů serveru Megabus.cz, pozn. red.).

Student Agency je třeba podle počtu zaměstnanců osminásobně větší než Asiana. Může být tedy pro ni mnohem jednodušší ztráty z nerentabilně zlevněných linek vykrývat. Ve větším moři se ztráty snáze rozpustí.

Samozřejmě, v tom větším moři se rozpustí všechny náklady, účtované i neúčtované. Existuje tam více příležitosti chovat se neeticky, ukrývat část tržeb, část příjmů.

Myslíte tedy, že k něčemu takovému v případě Student Agency skutečně dochází?

S těmi podněty jsme se obrátili na státní orgány. Odpověď byla, že je vše v pořádku. Tomu jsme nevěřili. Jak říkáte: ve velkém moři se toho hodně ztratí.

Nač přesně jste orgány upozorňovali?

Řidiči například dostávají část platu v obálkách. To jsou peníze, které firma ušetří někde jinde, v příjmech, na odvodech daní. Dále například jezdí dva dny za sebou, čímž porušují bezpečnostní zákony.

Proč státní orgány nic nenašly?

Divoký kapitalismus, neetická pravidla podnikání, korupce a nečinnost státu. Nemám žádné informace o tom, kdo stojí za Jančurou. Vím ale najisto, že jeho podnikání není etické.

To jsme v rovině etiky. Z hlediska právního nebylo dosud nic nekalého prokázáno.

Pan Jančura přišel s kvalitními službami v oblasti autobusové dopravy. Stal se podnikatelem roku, jakoby zachráncem české autobusové dopravy. Jestliže ale nabízíte kvalitní služby, není nutné se podbízet cenami. Když jsme státní orgány upozornili, že Jančurova firma jezdí devět měsíců za podnákladové ceny, bylo nám sděleno, že vše je v pořádku.

Ale to je stále z hlediska byznysu, jakkoli tvrdého, normální a zákonný postup – vytlačit konkurenci přechodně nízkými cenami.

My nemáme cíl vytlačit konkurenci.

Nemluvím o vás, ale o Radimu Jančurovi. Vždyť jeho cílem může právě být vytlačit vás a nasadit „monopolní“ ceny.

Ano, to nám dal najevo rovnou: že nás chce vytlačit a zničit. Bylo to v reakci na to, že jsme se označili za jedničku mezi zdejšími on-line prodejci letenek.

Na základě čeho jste se tak označili? Z hlediska počtu prodaných letenek?

My nikdy neříkali, že jsme největší, ale to, že Letuška.cz je skutečně nejlepší. Morálním potvrzením toho je řada ocenění, která jsme za systém získali. I letos (Litvin ukazuje fialovou skleněnou trofej, umístěnou přímo na pracovním stole).

Být „jednička“, protože jste nejlepší – to je již odkaz na něčí subjektivní názor, dejme tomu, několika členů nějaké poroty.

Ano, je to věc názoru. Ale my naše kvality potvrzujeme již patnáct let právě v podobě nejrůznějších ocenění.

Kolik bychom vám museli zaplatit, abyste zašel s Jančurou na pivo? Do jaké míry se nemáte rádi?

Ty antipatie jsou skutečně velké. Už od začátku, kdy jsem pana Jančuru před několika lety poznal. Pro mě to není člověk, s nímž bych zašel na pivo.

Ani třeba za deset milionů?

Ne.

Jaké tržby, případně zisk, odhadujete pro tento rok?

Předpokládáme nárůst prodeje letenek, tedy i tržeb, zhruba o osmnáct až dvacet procent. A zisk? Zeptejte se manželky, je výkonnou ředitelkou.

Té jsem se ptal, řekla, že to vidí „optimisticky“.

Máme nárůst v prodejích letenek i v tržbách, tedy i co se týče zisku, mělo by dojít k nárůstu.

Přesto, podepisuje se cenová válka se Student Agency na vašem zisku?

Určitě. Co se týká linky Praha–Karlovy Vary, tam jsou tržby o padesát procent nižší od doby, kdy v únoru – mimochodem, asi náhoda, v den mých narozenin – přišla na linku Student Agency.

Vaše manželka říká, že Jančura používá doslova „predátorské manýry“. Souhlasíte s tím?

Určitě. Když se spolu bavíme, máme pro něho zažitý výraz „bolševník velkolepý“. To je takový agresivní plevel, který ničí všechno kolem sebe.

V létě jste zvažoval boj se Student Agency vzdát, nakonec se tak nestalo. Nejde teď – spíše než o byznys a efektivnost – o hrdost, již nechcete ztratit, a o obavu z potupné prohry?

Podívejte se, náš rezervační systém je unikátní. Můžeme jej ale nabízet jen tehdy, lze-li jej někde uplatnit. Věřím, že se na té lince dokážeme prosadit. Byli jsme první, kdo zavedl internet. Ano, nemáme kávu, nemáme stevardky, ale proti tomu stojíme už od začátku. Dříve nebo později to skončí nějakým smrtelným úrazem. Povolit chůzi po palubě autobusu za jízdy není projevem zájmu o bezpečnost.

Váš zaměstnanec, projektový manažer Asiany Štefan Novosad, mi před rozhovorem řekl, že stevardky v autobusech jsou na hraně zákona a že také ona káva je plná „éček“. Souhlasíte s tím?

Myslím, že ano. Káva je nehygienická a palubní obsluha na hraně.

Podal jste tedy podnět i v této věci?

Ano, ale řekli mi, že co není výslovně zakázáno, je povoleno. Přitom se ale uvádí, že pasažéři musejí používat bezpečnostní pásy. Nechápu, proč má stevardka výjimku a může běhat po autobusu během jízdy.

Argumentujete, že se Jančura chová neeticky, neboť nasadil linky na přesně stejné časy jako vy. V čem je ale ta neetičnost? Vždyť to může být standardní konkurence, jako když dvě komerční televize zařadí ve stejný čas třeba pohádku.

Kdybych já přišel na linku, kde už někdo jiný služby provozuje, vybral bych dosud volné termíny, abych celkově služby rozšířil. Pan Jančura nasazením spojů ve stejný čas neslouží klientům, ale jen vede konkurenční boj. Nejde mu o zlepšení situace, jde mu jen o to, postavit se proti nám. Svým způsobem to je neetické, neboť není snaha vyjít zákazníkům vstříc a zařadit spoje třeba po půlhodině za konkurencí.

To už je ale věru idealistická představa, že se konkurence dohodne a vyjde vstříc zákazníkovi.

Když jsme na linku přišli my, bylo tam několik dopravců (například ČSAD, pozn. red.). Vytlačili jsme je eticky, nikoli zařazením spojů na stejné časy, ale nasazením luxusních autobusů. Cesta s námi tehdy vyšla dráž, na 140 korun, oni jezdili za nějakých 120. Kdo chtěl lepší služby, připlatil si. Takový konkurenční boj beru. Když ale nabídnete přibližně stejnou kvalitu za výrazně podnákladové ceny...

Pokud to ale konkurence finančně utáhne, může přece jezdit za nulové jízdné klidně do aleluja, nejedná-li protizákonně.

Ano, je to tak. Věřím ale, že to nebude věčně, tak rok, dva, a ta bublina praskne.

Bublina splaskne? Tedy jeden z vás ustoupí, zajdete na to pivo?

To si neumím představit.

Ale jinak to neskončí. Buď se dohodnete, nebo jeden z vás prohraje.

Ano, těžko vymyslet nějaký jiný konec. Věřím, že my vydržíme.

***

Alexej Litvin (62)
Narodil se na sklonku druhé světové války v Moskvě. V Čechách žije od roku 1979. V první půli osmdesátých let působil na katedře orientalistiky Filozofické fakulty UK v Praze, druhou pak vyplnil redaktorskou prací pro nakladatelství Orbis. Mezitím, dva roky, byl mužem v domácnosti, když manželka Šárka odjela do Indie. Asie je pro Litvinovy příznačná: v Indii měli svatbu, z Thajska – Litvin byl prý prvním českým majitelem víza do této země – začali počátkem devadesátých let importovat kosmetiku nebo třeba umělé květiny. To je přivedlo k byznysu. Asianu založili o tři roky později, aby podnikatelům zajišťovali „mise“ – kam jinam než do Asie. Postupně se přibalil prodej letenek a od roku 2000 též linkové autobusy, nejdříve do Karlových Varů, pak do Brna. O akvizici Asiany projevila zájem skandinávská cestovní kancelář Weco-Travel. Litvin, jenž krátce zkoušel podnikání i v Rusku, čte Hrabala a ruské klasiky, hlavně Tolstého. Zamlada střílel z pušky. Litvinovi jezdí vozem Volvo S80, mají tři děti.

Foto: Robert Zlatohlávek