Schodek státního rozpočtu bude příští rok nanejvýš 231 miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého vyšší hodnotu znemožňuje zákon. Letošní plánovaný schodek 252 miliard korun se podle něj podaří dodržet.
Součástí rozpočtových příjmů bude i v příštím roce daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Stanjura řekl, že nenavrhne její zkrácení o rok, přestože o tom uvažoval, protože příjmy státu z mimořádných opatření do konce letošního roku nepokryjí výdaje spojené s energetickou krizí. Ministerstvo financí dnes také zveřejnilo makroekonomickou prognózu, která letos počítá s hospodářským růstem 1,1 procenta, příští rok by měl zrychlit na 2,7 procenta.
Podle Stanjury maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, překročení 231 miliard je proto vyloučeno. Členové vlády i koaliční strany si to podle něj uvědomují. Stanjura zároveň uvedl, že by uvítal i nižší schodek. "Mně by se samozřejmě líbilo, kdybychom měli v koalici shodu, že ten limit nevyčerpáme a že schodek bude nižší, ale ta shoda neexistuje," řekl. Předpokládá proto, že návrh rozpočtu, který ministerstvo financí vládě předloží, bude blízko maximálního limitu. Ministerstvo financí musí vládě předložit návrh státního rozpočtu do konce srpna, vláda musí návrh schválit do konce září.
Ministr financí dnes také uvedl, že předpokládá dodržení naplánovaného rozpočtového schodku 252 miliard korun pro letošní rok. Zároveň ale zdůraznil, že kdyby vláda vyhověla všem požadavkům na zvýšení výdajů v letošním roce, schodek by se dodržet nepodařilo. K jednání s odbory o možném zvýšení platů ve státní sféře uvedl, že celkový objem mzdových prostředků zvyšovat nelze.
Stanjura rovněž řekl, že vládě nenavrhne zkrácení platnosti windfall tax o rok. podle něj bude na konci letoška příjem z mimořádných opatření zhruba o 25 miliard korun nižší, než byly výdaje státu spojené s řešením energetické krize. Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura dnes řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun.
Analytici zachování windfall tax, jejímž největším plátcem je energetická společnost ČEZ, i v posledním roce její platnosti kritizují. Analytik Capitalinked Radim Dohnal to označil za největší chybu vlády od jejího vzniku. "Podle mých výpočtů na veškeré náklady sanace energetické krize postačila inkasa daní již k druhému čtvrtletí 2024, dále v této mimořádné dani pro mimořádné situace nebylo nutné pokračovat. Pokračování daně poškodí investiční kapacitu ČEZ, minoritní akcionáře, podnikatelské a investiční prostředí v ČR, demotivuje od investic do energetiky," řekl ČTK.
Ministerstvo financí dnes také zveřejnilo novou ekonomickou prognózu. Zhoršilo v ní letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 1,1 procenta proti dubnu, kdy čekalo 1,4 procenta. "Hlavním důvodem snížení odhadu pro letošní rok je revize dat, kterou provedl Český statistický úřad. Je vyšší základna za rok 2023, než se očekávalo. Loni pokles ekonomiky nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta," řekl Stanjura.
V příštím roce by se česká ekonomika měla dočkat výraznějšího oživení, když HDP poroste o 2,7 procenta, uvedlo ministerstvo. Růst podle prognózy potáhne zejména spotřeba domácností. Příští rok by také po přechodu na nové programovací období evropských fondů měla oživit investiční aktivita.
Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad inflace. V průměru by měla dosáhnout 2,4 procenta, zatímco v dubnu očekávalo 2,7 procenta. Příští rok by mělo tempo růstu spotřebitelských cen dál zvolnit na průměrných 2,3 procenta.
