Bude to stačit? Evropa ve víru vládních výdajů

Evropské země bojují výdaji proti krizi. Švédsko je další evropskou zemí, která podpoří zpomalující ekonomiku záchranným balíčkem. Švédská vláda schválila pomoc ve výši zhruba jedné miliardy amerických dolarů. I přesto si ale od finančních trhů vysloužila kritiku za to, že je příliš opatrná vzhledem k tomu, s jakými problémy se švédské hospodářství potýká.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt na to uvedl, že se kabinet nehodlá pustit do vlny marnotratných krátkodobých výdajů. Vládní zpráva ke stimulům uvedla, že kabinet dolaďuje opatření pro trh práce, zvýšení poptávky a podporu výstavby.

Švédskou ekonomiku postihla recese, protože se její hrubý domácí produkt snížil ve druhém i třetím čtvrtletí. Podmínky v ekonomice země se od té doby navíc ještě zhoršily. Švédská centrální banka Riksbank, která ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o rekordních 1,75 procentního bodu.

Svou státní pomoc již oficiálně schválilo i Německo. Po čtvrtečním schválení ve Spolkovém sněmu dnes soubor stimulačních opatření prošel i horní komorou parlamentu, Spolkovou radou. Balíček má v příštích dvou letech v německé ekonomice vygenerovat dodatečné investice a kontrakty v celkové hodnotě 50 miliard eur.

Hlavní částí balíčku německé vlády jsou různé formy daňových úlev pro rodiny i malé a střední firmy. V nejbližších dvou letech mají na daňových odvodech ušetřit 32 miliard eur. Balíček, jenž bude uplatňován od 1. ledna, rovněž předpokládá přímé investice z veřejných rozpočtů zejména do infrastruktury.

Také německá podpora je kritizována jako málo razantní. Spolková kancléřka Angela Merkelová nicméně chce s razantními zásahy například v daňové oblasti počkat až do parlamentních voleb v září příštího roku.

Foto: archiv Týdne