Ekonomika 27 zemí Evropské unie letos poroste o 2,2 procenta, odhaduje ve své podzimní makroekonomické prognóze Evropská komise. Také v příštím roce bude podle ní růst pokračovat, byť pomaleji, na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro rok 2020 nyní komise očekává růst o 1,9 procenta. Předpověď poukazuje na zpomalující globální ekonomiku a vyšší míru napětí v mezinárodních obchodních vztazích.
Také růst zemí eurozóny zpomalí: z loňských 2,4 procenta na 2,1 procenta v letošním roce, na 1,9 procenta v roce 2019 a 1,7 pct. v roce 2020. Prognózu novinářům představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.
Nynější odhad růstu pro celou unii je o desetinu procenta optimističtější než údaj 2,1 procenta, který komise nabídla ve své letní předpovědi v červenci. I přes zpomalení očekává EK růst hospodářství všech zemí unie.
"Evropská ekonomika se drží dobře, růst se postupně zmírňuje. V příštích dvou letech čekáme podobný vývoj, s nezaměstnaností klesající na úroveň od předkrizových dob nevídanou," uvedl komisař. Zdůraznil, že v nejistém mezinárodním prostředí musí politici v Bruselu i v hlavních městech zajistit, že eurozóna zůstane silná, aby se zvládla vypořádat se vším, co by mohla přinést budoucnost.
Nezaměstnanost v zemích platících eurem letos komise očekává na úrovni 8,4 procenta, příští rok 7,9 procenta a v roce 2020 jen 7,5 procenta. V EU27 podzimní prognóza očekává míru nezaměstnanosti na 7,4 procenta, příští rok sedm procent a snižování má pokračovat na 6,6 procenta v roce 2020. Takové číslo by bylo nejnižší hodnotou od počátku každoměsíčních záznamů v lednu roku 2000.
Na výkon evropského hospodářství budou mít podle EK nepříznivý vliv rostoucí globální nejistota, zvyšující se napětí v mezinárodních obchodních vztazích a vyšší ceny ropy. Vliv na pomalejší ekonomiku může ale mít po letech robustního růstu zaměstnanosti také zpomalení vývoje na pracovním trhu.
Komise připomněla, že údaje prognózy ohrožuje vysoká míra nejistoty a provázanost rizik, která za určité situace mohou vzájemně násobit svůj vliv na vývoj hospodářského dění v Evropě. Připomenuto je například, že rostoucí americký obchodní deficit s Čínou může vést k dalšímu napětí ve vzájemných obchodních vztazích. Uvnitř EU můžou mít na výkon hospodářství negativní vliv pochybnosti o finanční stabilitě ve chvíli, kdy by se do bankovního sektoru přelily potíže vysoce zadlužených členských zemí.
Růst tak ve stále větší míře potáhne domácí spotřeba podpořená růstem platů a fiskálními opatřeními v některých zemích. Poprvé od roku 2007 by měla ve všech členských státech vzrůst míra investic.
Inflace se má podle komise udržet na střední úrovni, letos jí napomáhal růst cen ropy a podobný vývoj EK čeká přinejmenším v prvním čtvrtletí příštího roku. Pro letošek a příští rok čeká komise inflaci v eurozóně na 1,8 procentech, v roce 2020 by tam měly ceny růst o 1,6 procenta.
Veřejné zadlužení v eurozóně by se mělo letos dostat na 0,6 procenta HDP a příští rok vzrůst na 0,8 procenta, aby v roce 2020 opět pokleslo na 0,7 pct. HDP. V celé EU27 mají podle EK letos a příští rok platit shodná čísla s těmi pro eurozónu, v roce 2020 však má zadlužení klesnout až na 0,6 procenta.
Komise připomněla, že stávající situace je výrazným zlepšením proti době před deseti lety, kdy v roce 2009 výše schodku v eurozóně dosahovala 6,2 procent a v celé unii 6,6 procenta. V eurozóně a většině EU také klesá míra zadlužení v poměru k výkonu hospodářství. V zemích platících eurem to má být letos 86,9 procenta, příští rok 84,9 pct. a v roce 2020 82,8 procenta. Vzhledem k výkonu hospodářství byly státy eurozóny nejvíce zadlužené v roce 2014, kdy tento poměr dosahoval hodnoty 94,2 procenta HDP.
