Evropská centrální banka pravděpodobně zvýší prostředky k programu na výkup aktiv privátního sektoru. Řekl to člen rady ECB a guvernér centrální banky Slovinska Marko Kranjec. Zástupci jednotlivých evropských zemí jsou však ohledně výkupu aktiv i dolního stropu klíčové úrokové sazby nejednotní.
Představitelé ECB chtěli původně na výkup soukromých dluhů vynaložit částku 60 miliard eur. Podle Kranjece to však není konečná suma. "Nevylučujeme možnost nákupu korporátních dluhopisů a krátkodobých cenných papírů, ačkoli jsme to dosud jako řešení na podporu likvidity nezvažovali," uvedl podle agentury Bloomberg.
ČTĚTE TAKÉ: Úrokové sazby klesly i v eurozóně. Na jedno procento
Prezident ECB Jean-Claude Trichet již minulý týden naznačil, že orgán hodlá proti recesi bojovat důrazněji, když snížil klíčovou sazbu na rekordní jedno procento. Zároveň oznámil, že banka hodlá vykupovat kryté dluhopisy.
Plán však názorově rozdělil dvaadvacetičlenný Governing Council (nejvyšší orgán ECB, pozn. red.). Prezident německé centrální banky Alex Weber oponuje, že sazba ve výši jednoho procenta je přiměřená, a nevidí důvod pro její další snižování ani pro financování soukromých závazků. Podle Kranjece není naopak možné určit, zda bude jednoprocentní sazba odpovídat měnícím se podmínkám v budoucnu, a připouští její další snížení.
Pozor na deflaci
Na otázku, zda je recese na ústupu, Kranjec odpověděl, že vidí protichůdné signály, a proto nemá odvahu předvídat. "Ačkoli se v současnosti neprojevují žádné známky deflace, musíme být na takový trend připraveni," dodal. Podle Webera riziko deflace nehrozí a výkupy soukromých aktiv přenášejí zbytečné riziko do rozvahy ECB. Zástupce Kypru Athanasios Orphanides si naopak myslí, že další povolování měnové politiky bude nezbytné.
Centrální banky USA, Británie i Japonska již k podobným krokům přistoupily a nákupem vládních i korporátních dluhopisů přilévají do svých ekonomik sumy, které mají zabránit vzniku deflační spirály.
Foto: ČTK/AP
