Evropská unie výrazně mění strategii boje se současným ekonomickým útlumem. Politici opustili ideu masivních finančních injekcí do hospodářství a finančního sektoru. Místo toho se začínají věnovat nápravě rozpočtových schodků.
Odklon unie od finančních stimulů se projevuje například v reakci unijních lídrů na počínání amerického prezidenta Baracka Obamy. Jeho vláda chystá rekordní pomoc tamní ekonomice, s čímž také souvisí prohloubení deficitu rozpočtu USA na 12 procent amerického HDP. Podobného schodku v unii dosahuje jen Irsko, které však bývá označováno za jednu z největších obětí současné krize.
ČTĚTE TAKÉ: Kalousek: Evropa už další stimuly nechystá
"Důraz na fiskální disciplínu považuji za správný a dlouhodobě prospěšný. Fiskální stabilita je jedním z pilířů existence Evropské unie, takže jeho zbourání by mohlo ohrozit celý tento ekonomický blok," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Další fiskální stimuly by podle něj v Evropě nejspíš ještě více rozevřely nůžky mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o cenu financování dluhu, na což by doplatily menší a zadluženější země. "Tento problém USA se svou federální vládou nemusí řešit," upozornil. Spojené státy na nadměrné výdaje rozpočtu doplatí růstem výnosů státních dluhopisů, tedy dražším splácením dluhů.
Záchranné balíčky jako zdroj problémů
Američané si představují, že globálnímu hospodářství by pomohlo, kdyby své výdaje zvýšila i Evropa. Takovou výzvu vznesl například Obamův finanční poradce Larry Summers, ale v EU nepochodil. "Ministři se shodli, že současné americké výzvy Evropanům, aby přišli s dalšími rozpočtovými výdaji, v nás nevzbudily zájem," řekl po nedávném jednání ministrů financí
eurozóny její šéf Jean-Claude Juncker. Podle něj se rovněž nedá čekat, že by EU ještě přišla s nějakými záchrannými plány a stimulačními balíčky, které by podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka vyvolaly několik problémů. "Fiskální stimuly bez stabilizace finančního sektoru jsou tak trochu házením hrachu o zeď. Dokud se neobnoví normální úvěrování, recese neskončí," upozornil. Navíc rozpočtové stimuly mohou sice pomoci krátkodobě, dlouhodobě ovšem zanechají díru ve státních financích.
ČTĚTE TAKÉ: Finanční systém je třeba vyčistit, říká šéf Světové banky
Členské státy EU již na pomoc finančnímu sektoru a ekonomice vydaly dohromady téměř čtyři procenta HDP (zhruba půl bilionu eur) a podle Junckera v tom nehodlají pokračovat. Stejný názor má i český ministr financí Miroslav Kalousek, jehož země v současnosti předsedá. Zatímco Amerika by ráda hovořila o dalších a nových stimulech, EU nyní není připravena začít uplatňovat "nové a nové nástroje", než uvidí, jak funguje plán obnovy, řekl Kalousek minulý týden po jednání ministrů financí největších světových ekonomik G20. Šéf české státní pokladny na schůzce zastupoval předsednictví EU.
Unii tak v současnosti podle politiků čekají dvě zásadní výzvy. Jednak sledování dopadů, které bude mít takzvaný plán obnovy. Ten EU schválila koncem loňského roku a počítal s "napumpováním" zhruba 200 miliard eur (více než pěti bilionů korun) do chřadnoucí ekonomiky. Uvedená částka přitom představuje zhruba 1,5 procenta unijního HDP. Zda léčba
obrovskými výdaji z kapes daňových poplatníků skutečně zabrala, nebude možné posoudit ihned. Plán má nicméně omezenou účinnost pro tento a příští rok.
ČTĚTE TAKÉ: Když Evropské unii předsedá Československo
Druhou a daleko složitější výzvou, která unii čeká, je náprava rozpočtových schodků, jež se během hospodářského útlumu a nákladného boje s projevy krize prohloubily. Průměrná výše rozpočtového schodku v Evropské unii by měla letos přesáhnout čtyři procenta HDP, což by bylo nejvíce za posledních 15 let.
Ministři financí EU, které během první poloviny letošního roku vede právě Kalousek, nedávno souhlasili s tím, že členské státy by s nápravou měly začít v roce 2010, nicméně ty, které mají veřejné finance v lepším stavu, mohou začít až v roce 2011.
Foto: archiv Týdne
