Maďarské finanční trhy zahájily dnes prudkým propadem, v němž kurz forintu ztrácí již téměř tři procenta, a akcie na budapešťské burze oslabují přes čtyři procenta. Vůči forintu posílila i česká koruna, která od rána zpevnila o dvě procenta a nakupovala se na trzích za 8,83 koruny za forint.
Trhy tím reagují na sobotní předčasné ukončení mise Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise, která v Budapešti prověřovala plnění úvěrové dohody. Vládní ministr mezitím vyloučil, že by vláda plánovala další úsporná opatření, jak obě instituce požadují.
Forint dopoledne oslabil o 2,7 procenta na 289,70 forintu za euro a je nejnižší za šest týdnů. Index budapešťské burzy BUX zahájil poklesem o 4,3 procenta a kurz největší banky OTP se propadl o 8,5 procenta. Dostal se tím nejníže od počátku června. Výrazně klesaly i ceny státních dluhopisů, což znamená zvýšení tržních úroků z maďarských dluhů.
Zástupci MMF a EU v sobotu přerušili inspekci, jejíž dokončení je podmínkou k tomu, aby oba věřitelé mohli Maďarsku uvolnit zbylých asi sedm miliard dolarů z celkového úvěru 25 miliard dolarů (490 miliard korun) sjednaného v roce 2008. Vládě doporučili, aby přijala další kroky, které by rozpočtový deficit snížily tak, jak bylo dohodnuto. Maďarsko sice peníze od MMF k financování nepotřebuje, slouží mu však jako vnější kotva a nástroj k
udržení důvěry investorů.
ČTĚTE TAKÉ: Maďarské trhy se hroutí. Zemi prý čeká řecký osud
Zástupci MMF a EU zdůraznili, že Budapešť by měla zajistit "udržitelné" snížení deficitu, zejména dalším snížením výdajů. Naznačili tím svou nespokojenost s rozhodnutím nové vlády pravicové strany Fidesz pokrýt část schodku zavedením nové dočasné daně na banky. Maďarsko musí podle úvěrové dohody letos snížit schodek na 3,8 procenta HDP a k tomu má přispět daň, která má od bank letos vybrat zhruba 200 miliard forintů (asi 18 miliard korun).
Ministr hospodářství György Matolcsy dnes v televizi potvrdil, že MMF a EU vyjádřily obavy z nové bankovní daně, ale i ze zákona, který snižuje platy veřejných činitelů včetně guvernéra centrální banky. Prohlásil však, že vláda už žádné nové škrty ve výdajích dělat nehodlá a místo toho je rozhodnuta prosadit daň na banky.
"Řekli jsme našim partnerům, že další úsporné balíčky jsou vyloučeny," řekl Matolcsy. "Maďarsko zažívalo úsporné programy posledních pět let za předchozích vlád a my bychom se rádi vypořádali s nešťastnými důsledky těchto kroků," dodal ministr.
ČTĚTE TAKÉ: Maďarsko: Fidesz bude mít ústavní většinu
Bankovní daň označil ministr za správnou alternativu výdajových škrtů. "Bankovní daň uvalíme. Víme, že je to významná dodatečná zátěž, ale také víme, že díky tomu budeme moci dosáhnout deficitu 3,8 procenta," řekl Matolcsy.
Analytici se domnívají, že Budapešť se bude muset s MMF a EU dříve či později dohodnout. Peníze k financování si sice země půjčuje na trzích, právě proto však potřebuje udržet důvěru investorů. Další prudký propad forintu by mohl ve finančním systému mohl vyvolat krizi podobnou té, kvůli níž bylo Maďarsko na podzim 2008 nuceno požádat MMF a EU o pomoc.
Foto: ČTK/AP
