Chybějící kapitál
Hloubkovým zátěžovým testem neprošlo 25 bank eurozóny

V hloubkové prověrce zdraví předních bankovních skupin v eurozóně neuspělo 25 bank. Na konci loňského roku jim chyběl kapitál v celkové výši 25 miliard eur (691,8 miliardy korun). Oznámila to dnes Evropská centrální banka, která dosud nejrozsáhlejší kontrolu dohromady 130 předních bankovních skupin v eurozóně prováděla. Velké překvapení nepřinesla. Velké evropské bankovní skupiny testy prošly, včetně vlastníků některých bank působících v Česku. Nedostatky se podle očekávání nejvíce soustředily u bankovních domů v Itálii, Řecku a na Kypru. Investoři výsledky opatrně přivítali a hovoří o kroku správným směrem.

Evropská centrální banka (ECB) zakládala svá hodnocení na stavu bankovních rozvah k poslednímu prosinci 2013. Při takzvané kontrole kvality aktiv zjišťovala, zda si prověřované banky nechaly stranou dost kvalitního kapitálu. Druhým pilířem hodnocení byly zátěžové testy, kdy se zkoumalo, jak by rozvahy bank ustály případné finanční šoky. ECB v tomto případě spolupracovala s Evropským bankovním úřadem (EBA), který prověřoval kondici 123 bank, včetně několika finančních domů ze zemí mimo měnovou unii.

Dvanáct z 25 propadlých bank si chybějící kapitál - dohromady 15 miliard eur - od konce loňského roku obstaralo. Zbývajících 13 musí zvýšit kapitálové rezervy proti případným ztrátám celkem o 9,5 miliardy eur. Těmito bankami jsou řecké Eurobank a National Bank of Greece, kyperská Hellenic Bank of Cyprus, italské Monte dei Paschi di Siena, Banca Carige, Banca Popolare di Milano a Banco Popolare di Vicenza, francouzsko-belgická Dexia, rakouská Österreichische Volksbank Verbund, irská banka s názvem Permanent TSB, portugalská Banco Comercial Portugues a slovinské banky Nova Ljubljanska Banka a Nova Kreditna Bank Maribor.

Největší kapitálovou díru - 2,1 miliardy eur - musí zalepit třetí největší italská banka Monte dei Paschi di Siena, která je nejstarší bankou na světě. Většině ostatních bank chyběl kapitál o částkách do miliardy eur. V některých případech to bylo méně než 200 milionů eur.

Propadlé banky teď budou mít dva týdny na to, aby řekly, jak si hodlají chybějící prostředky obstarat. Pak dostanou až devět měsíců na to, aby tak učinily. Peníze by mohly získat třeba vydáním akcií, prodejem části majetku nebo zadržením části zisku, místo aby jej vyplatily v dividendách.

Prověřovanými finančními domy byly i mateřské firmy některých bank působících v Česku. Rakouská Erste Group, vlastník České spořitelny, testy prošla, stejně jako belgická skupina KBC, majitel ČSOB, či rakouská Raiffeisen Zentralbank Österreich.

Cílem testů je posílit bankovní systém tak, aby banky mohly poskytovat více úvěrů firmám. To by mělo podpořit stagnující ekonomiku eurozóny, kterou trápí právě neochota bank půjčovat peníze s dostupnými úroky a nízký zájem samotných firem o půjčky.

Banky tolik nezasáhlo zjištění, jak velké mají kapitálové díry, jako to, jak mají nadhodnocena některá aktiva, podotkla agentura Reuters. Podle ECB banky ohodnotily půjčky a aktiva dohromady na částku o 48 miliard eur vyšší, než jaká je ve skutečnosti. Jednatřicet bank přitom mělo sledovaný podíl kvalitního kapitálu pod úrovní deseti procent, kterou investoři považují za bezpečnou. Dalších 28 bank bylo na hraně, když překonaly tuto úroveň o jeden procentní bod. Řecké bance Piraeus po revizi ECB klesl tento podíl o 3,7 procentního bodu, což je vůbec největší snížení.

Erste uvedla, že její podíl základního kapitálu k rizikově váženým aktivům činil k loňskému poslednímu prosinci deset procent. Zůstal tedy nad požadovanou minimální úrovní osmi procent a Erste vytváření dodatečných rezerv pro krytí případných ztrát neočekává.
Viceprezident ECB Vítor Constancio poznamenal, že kontrola kvality aktiv byla "dost přísná" a její výsledky zaručují, že ekonomickému oživování nebudou do budoucna překážet omezení na straně nabídky úvěrů.

Podle některých expertů to ale jisté není. "Myslet si, že půjčování může nějak řídit hrubý domácí produkt, je iluze," uvedl ekonom společnosti Unicredit Erik Nielsen.

Podle úřadu EBA, který výsledky svých zátěžových testů zveřejnil souběžně s ECB, v nich neuspělo 24 bank, které byly příliš slabé, aby vydržely případnou tři roky trvající recesi. Rozdíl ve výsledku oproti ECB tvoří švédská Liberbank, kterou EBA nezahrnuly. Navýšení kapitálu musí podle tohoto úřadu provést 14 z nich, včetně belgické divize francouzské pojišťovnické skupiny AXA, kterou vyloučila ECB.

Ekonom Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií FSV UK v ČT upozornil, že zátěžové testy definitivně neodstranily všechny chmury. "Ve chvíli, kdy se situace začne zhoršovat, hlavně na jižním křídle, tak špatný stav bank a jejich pozice se můžou ještě dále prohloubit," zdůraznil Mejstřík s tím, že zejména italská ekonomika by v takovém případě měla velké problémy.

Naopak český bankovní sektor může být podle ekonomů bez obav. "Český bankovní sektor dopadl velmi dobře," poznamenal Kysilka, který si opakovaně stěžoval na to, že na ČR jako součást střední a východní Evropy použila ECB přísnější scénář.

"To trošku zhoršilo pohled na českou ekonomiku, což je důležité pro investory. Chtěli jsme s kolegy a kolegyněmi ukázat, že některé předpoklady v testování týkající se české ekonomiky jsou nefér. Že česká ekonomika je mnohem zdravější, než se tam ukazovalo," řekl Kysilka, kterému se nelíbilo například uvažování o možnosti cenové bubliny na českém realitním trhu. Podobných nedostatků prý v testovacím scénáři objevil pět až šest.