Nová výstava
Jak šetřiví jsou Němci? Spoření je samozřejmé, národní sport

Německá kancléřka Angela Merkelová bývá někdy označována za šetrnou hospodyni. V žádném případě ale není sama, kdo ve spolkové republice provozuje úspornou hospodářskou politiku. Šetření je totiž mezi Němci takřka národním sportem s mnohaletou tradicí, jak ukazuje nová výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně.

"Spoření, zdá se, je v Německu samozřejmé. Občané, stát, stejně jako podnikatelé v Německu spoří ve velkém rozsahu a téměř nezávisle na vývoji ekonomiky," konstatují autoři výstavy, která se fenoménu spoření věnuje jako úplně první.

Výstava, která sama "spoří" tím, že na plakátech, jež ji doprovázejí, je textem potištěna jen jejich část, chce podle šéfa muzea Raphaela Grosse dát odpověď na několik základních otázek: Jak a proč se spoření v Německu přes století vyvinulo v nezpochybnitelnou ctnost? Proč jsou lidé v Německu často hrdí na to, že jsou "mistři světa ve spoření"?

Autoři expozice, která bude v Německém historickém muzeu k vidění do 26. srpna, se při hledání odpovědí soustředí především na období od roku 1778, kdy byla v Hamburku založena první spořitelna, kterou rychle následovaly desítky dalších. O zhruba 50 let později jich v německých zemích byly téměř tři stovky. V 19. století spoření jako jednu z hlavních předností kapitalismu propagoval dokonce i Karel Marx a v Německu neupadla v nemilost ani během první světové války.

Tehdy lidé spořili mimo jiné tak, že své peníze za úrok půjčovali státu, aby mohl financovat válečné výdaje. K podpoře válečných snah Německa vyzývaly i dobové plakáty, které hlásaly "Nejlepší spořitelna: válečná půjčka!" nebo "Kdo podepíše válečnou půjčku, zkrátí válku".

Hesla na podporu spoření se z veřejného prostoru nevytratila ani po válečných letech, při nichž řada Němců o velkou část úspor přišla. "Přeješ si dům? Spoř!", "Spoření: pohon každodenního života" nebo "Spoření je cestou k blahobytu" psalo se ve 30. letech v časopisech. Ani za nacistů nebo po skončení druhé světové války se veskrze pozitivní pohled na spoření nezměnil, což dokazují třeba dobové filmové reklamy.

Až do 60. let bylo přinejmenším v reklamách jasně dané rozdělení mužských a ženských rolí. Byl to muž, kdo měl vydělávat, a žena, kdo se jako správná hospodyně měla starat o rozpočet domácnosti a rodinné spoření. Opomíjeny ale nebyly ani děti, které byly od malička vedeny k tomu, aby si spořily - například v rámci svých školních tříd.

Výstava, která ukazuje třeba historické spořící knížky či nádoby na spoření, sleduje dění až do 21. století, kdy během bankovní krize v roce 2008 musela kancléřka Merkelová své spoluobčany uklidňovat slovy o tom, že jejich vklady jsou v bezpečí. "Protože, když jsou střadatelé klidní, nejsou žádné krize. V tomto konstatování je vyjádřena silně vyvinutá spořící mentalita, kterou pravděpodobně žádný jiný národ nežije tak jako Němci," míní autoři.

Vstupné na výstavu, která je upravena i pro hluché a slepé návštěvníky, přijde dospělého na osm eur (204 korun).