USA by ve fiskálním roce 2011 měly hospodařit s výdaji 3,83 bilionu dolarů a deficitem 1,26 bilionu dolarů, což je zhruba 23,7 bilionu korun. Schodek je mírně nižší než v aktuálním roce, kdy by měl podle nových údajů činit rekordních 1,56 bilionu dolarů. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který zveřejnil Bílý dům a který dnes prezident Barack Obama pošle do Kongresu.
Návrh mimo jiné počítá s investicemi do tvorby pracovních míst a zmrazením části nemandatorních výdajů federální vlády. Spojené státy tak budou již třetí rok po sobě hospodařit s deficitem přes jeden bilion dolarů. Podle Bílého domu se nicméně snižuje jeho podíl na hrubém domácím produktu. V nynějším rozpočtovém roce by měl činit 10,6 procenta. V roce následujícím, který začne v září, by to mělo být 8,3 procenta. V následujících letech by tento podíl měl postupně dále klesat zhruba ke čtyřem procentům.
Obama již několikrát zopakoval, že vysoké deficity do budoucna ohrožují stabilitu americké ekonomiky, a že je proto nutné začít je snižovat. Prezident však zároveň chce bojovat s vysokou nezaměstnaností, která se již delší dobu drží u deseti procent, prostřednictvím řady podpůrných programů. Nesnadné balancování mezi fiskální zodpovědností a snahou povzbudit ekonomiku, jež se mátožně vzpamatovává z hluboké recese, tak odráží i jeho návrh rozpočtu na následující rok.
ČTĚTE TAKÉ: Obamův boj za nový začátek
"Souběžně s vytvářením pracovních míst je důležité, abychom hned teď krotili vysoké rozpočtové deficity, které se hromadily až příliš dlouho - deficity, které nepředstavují pouze zátěž pro naše děti a vnoučata, ale které by také mohly poškodit naše trhy, vyhnat nahoru úrokové sazby a ohrozit oživení našeho hospodářství," uvedl Obama v sobotu v pravidelném rozhlasovém poselství k národu.
Na straně podpůrných kroků, z nichž by měla těžit zejména střední třída, jeho návrh obsahuje daňové úlevy pro jednotlivce, rodiny i firmy v souhrnné výši 300 miliard dolarů během příštích deseti let. Mimo jiné jde o 100 miliard dolarů ve formě daňových úlev na tvorbu pracovních míst pro malé firmy, ale i na investice podniků do infrastruktury a ekologických technologií. Malé firmy také nebudou muset platit daň z kapitálových výnosů u investic. Návrh také například prodlužuje platnost rozsáhlé daňové úlevy pro běžné Američany z Obamova stimulu na podporu ekonomiky.
Počítá však mimo jiné i s vyššími výdaji na některé vzdělávací programy a civilní výzkum. Vzrostou rovněž výdaje na obranu, vnitřní bezpečnost či diplomacii. Významně také narostou prostředky, jež vláda poskytuje veteránům. Rozpočet například počítá i s prostředky na nákup věznice Thomson, do níž by se měli přesunout vězni z Guantánama.
Na straně úspor Obama navrhuje zmrazení části nemandatorních výdajů federální vlády, jež by ve fiskálním roce 2011 měly činit zhruba 1,42 bilionu dolarů. Tento krok, který se netýká výdajů na bezpečnost, nicméně přinese pouze skromné úspory, když se dotkne jen 17 procent federálního rozpočtu. Během následujících deseti let by zmrazení výdajů mělo ušetřit 250 miliard dolarů.
Celkem návrh rozpočtu v následující dekádě počítá bez zahrnutí případných úspor z ukončených válečných operací se snížením deficitu o 1,2 bilionu dolarů. Celkem se podle Bílého domu rušení či škrty v rozpočtovém roce 2011 dotknou 120 různých projektů. Očekávané úspory by se měly pohybovat kolem 20 miliard dolarů. Nejcitelněji zřejmě šetření zasáhne americkou vesmírnou agenturu NASA. Bílý dům totiž chce zrušit její projekt Konstelace, což je plán návratu na Měsíc. Obama chce také například zrušit dotace na fosilní paliva. Návrh se opět staví odmítavě k dalšímu financování výroby stíhačky F-22. Nepočítá ani s nákupem vojenských dopravních letounů C-17.
ČTĚTE TAKÉ: Prezident Obama vystrašil trhy. Americké akcie spadly
Návrh také obsahuje řadu záměrů, které Bílý dům představil v minulých týdnech. Jde například o speciální daň pro největší banky a finanční firmy, která by měla uhradit náklady na záchranu bankovního sektoru během finanční krize a vynést během příští dekády 90 miliard dolarů. Dále je v návrhu také konec daňových úlev pro těžební firmy či daňových úlev pro bohaté.
Obama také kvůli snižování deficitů chce vytvořit zvláštní komisi složenou z republikánů i demokratů. Měla by mimo jiné navrhnout, jak do roku 2015 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu (bez zahrnutí úroků z národního dluhu), a stabilizovat tak poměr dluhu k HDP, až se ekonomika zotaví z recese.
Rozpočet schválený na aktuální fiskální rok 2010 počítal s výdaji zhruba 3,6 bilionu dolarů a deficitem 1,17 bilionu dolarů. Z materiálů, které zveřejnil Bílý dům, však vyplývá, že výdaje by měly činit asi 3,7 bilionu dolarů a schodek zhruba 1,6 bilionu dolarů.
Foto: Lucie Pařízková, Ilustrační foto: Profimedia.cz
