Sedmačtyřicetiletému Larsi Hattwigovi se podařilo to, o čem mnozí jen sní: už není závislý na platu. Cesta do cíle však byla trnitá. Aby ho dosáhl, musel si tento Berlíňan několik let mnohé odříct. Přestal kouřit, necestoval ani se nescházel s přáteli. V bytě mu svítila jen jedna žárovka a návštěvy dokonce nutil šetřit vodou při splachování WC. Před třemi lety si mohl dovolit odejít z pevného zaměstnání, protože už není odkázán na svůj plat. Lidem, kteří pěstují tento životní styl, se říká frugalisté, píše agentura DPA.
Frugal znamená jednoduchý, skromný, uměřený. Vyznavači tohoto životního stylu spoří všemi možnými způsoby co největší část svého příjmu. Peníze ukládají do akcií a fondů. Tak se jim, když jsou úspěšní, daří vybudovat majetek, s nímž si vystačí na zbytek života, aniž by museli chodit do práce.
Životní styl frugal vznikl ve Spojených státech před deseti lety po hospodářské krizi. "Američané zakoušejí, jak jsou mnozí jejich krajané dnes stejně jako tehdy nuceni zacházet s penězi s rozmyslem," uvádí heidelberský Institut pro výzkum trendů a budoucnosti. "Životní styl frugalistů s jejich novým uvědomělým spotřebitelským chováním je jim přitom nápomocen," dodává institut.
Pro Larse Hattwiga začal sen o finanční svobodě osobním bankrotem. Když mu bankomat v roce 2003 odmítl vydat peníze, začal přemýšlet. Nejdříve o tom, kdo by mu mohl půjčit 50 eur (zhruba 1300 korun). Potom proč jako zaměstnaný meteorolog každý měsíc vyluxuje svůj účet do posledního centu. "Plat jsem neměl špatný, ale prostě jsem všechno utratil," říká Hattwig. "Věděl jsem, že něco musím změnit."
Okamžitě začal část svého platu přeposílat na jiné konto. Měsíční úspory investoval: nejdříve do akcií, potom do investičních fondů. Tak se jeho majetek vyšplhal na 50 tisíc eur (1,3 milionu korun), jenže na něj v roce 2008 uhodila finanční krize. "Najednou jsem přišel o všechno. Tehdy jsem začal s frugalismem," popisuje. Investice, které měly později znovu získat na hodnotě, si ponechal. Tím, že se téměř všeho vzdal, se mu dařilo měsíčně ušetřit až 70 procent svého příjmu, to vše s cílem finanční svobody.
V Německu by podle studie z roku 2017, kterou publikoval hospodářský a společenskovědní Institut při nadaci Hanse Böcklera blízký odborům, dokázala každá desátá domácnost vyžít ze svých úspor zhruba 13 let. Pět procent domácností by dokonce s ušetřenými penězi vystačilo dvě desetiletí. Naproti tomu 30 procentům domácností by veškeré úspory došly po několika týdnech nebo měsících. "Do této skupiny patří především samoživitelé a jejich děti," píše národohospodářka Anita Tiefenseeová.
Kolika finančně svobodným jedincům se podařilo vybudovat majetek pomocí frugalismu, není známo. Lars Hattwig odhaduje, že jen malá část lidí žije způsobem, který několik let praktikoval on. Život ve stylu frugal je obtížný hlavně pro lidi s nízkými příjmy. Jedinec s příjmem pod 1000 eur (zhruba 25 500 korun) by k dosažení finanční svobody potřeboval desítky let, odhaduje sedmačtyřicetiletý muž.
Šetřit je poučné
"Schopnost sám si našetřit předpokládá pravidelný a spolehlivý příjem, který je vyšší než existenční minimum," vysvětluje Tiefenseeová. "To zdaleka není případ všech." K tomu se přidávají nepředvídatelná rizika jako ztráta zaměstnání nebo delší nemoc. Na druhé straně existují i dobře vydělávající jedinci, pro které extrémní šetření není cestou, říká Berlíňan: "Lidem, kteří vždycky chtějí ze všeho to nejlepší, tahle strategie fungovat nebude."
Hattwig si je jistý: šetřit nějakou dobu polovinu všech příjmů je poučné a vytvoří nezbytné povědomí o penězích. Ale trvale si život ve stylu frugal představit neumí. "Jednou přijde chvíle, kdy už si dál opasek neutáhnete." Sám žije stále skromně, ale dovolenou a návštěvu restaurace si občas dopřeje.
S prací jako meteorolog Hattwig skončil v roce 2015. Od té doby je finančně svobodný, může žít z úspor a dividend. Přesto dál pracuje, poskytuje soukromé finanční poradenství. Nyní ale pracuje jen tolik, kolik chce: "Můžu si dovolit i týden nepracovat a na svém účtu to nepoznám."
