Vysokorychlostní trať Moravská brána zabere 4,3 mil. metrů čtverečních půdy

Chystaná stavba vysokorychlostní železniční trati Moravská brána z Prosenic na Přerovsku do Ostravy si vyžádá trvalý zábor 4,3 milionu metrů čtverečních zemědělské půdy, z toho zhruba 48 procent plochy připadá na Olomoucký kraj a zbývajících 52 procent na Moravskoslezský kraj. ČTK dnes informaci získala z dokumentace projektu, která byla zveřejněna v databázi posuzování vlivu staveb na životní prostředí EIA.

Stavba vysokorychlostní trati Moravská brána bude stát několik desítek miliard korun. Využívat ji budou pouze osobní vlaky, jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Jízda vlakem z Olomouce do Ostravy pak zabere 30 minut a z Přerova do Ostravy 15 minut.

Více než polovinu trvalého záboru zemědělské půdy budou tvořit půdy II. třídy ochrany, které kvůli nadprůměrné produkční schopnosti lze ze zemědělského půdního fondu vyjmout pouze například pro důležité dopravní stavby. Odborníci v dokumentaci upozornili, že vysokorychlostní trať musí mít požadované parametry, takže její trasu zpravidla nelze upravit tak, aby vedla přes méně kvalitní zemědělskou půdu. Projektantům doporučili, aby se zábor zemědělské půdy snažili snížit například pomocí estakád, pokud to ovšem bude ekonomicky a technicky proveditelné.

Stavba trati Moravská brána trvale zabere i 91.000 metrů čtverečních lesních pozemků a dočasně dalších 71.000 metrů čtverečních. "Výstavbou bude dotčeno 81 taxonů zvláště chráněných živočichů. Dopady záměru na faunu budou nejsilnější v místech křížení se zachovalými vodními toky a v mokřadech podél Odry, na které jsou vázány silné populace obojživelníků a ptáků," stojí v dokumentu. Odborníci ale ubezpečili, že při zajištění ochranných opatření v průběhu výstavby nebudou populace živočichů v okolí koridoru významně redukovány.

Experti už připravují dokumentaci vlivu této dopravní stavby na životní prostředí EIA. Ministerstvo dopravy bude muset najít vhodný způsob financování této velké investice, v úvahu připadá forma partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP. U těchto projektů výstavbu dopravní infrastruktury, provoz a údržbu zajišťuje a financuje soukromá firma, stát jí následně po určitou dobu platí smluvní odměnu, takzvanou platbu za dostupnost.

Vybudování 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Stavba má začít v lednu 2026 a zabrat zhruba šest let. Vysokorychlostní trať z Prosenic do Ostravy bude sloužit pouze osobním vlakům a uleví jednomu z nejvytíženějších nákladních koridorů v zemi. Na vysokorychlostní trať přejde část osobní dálkové dopravy, která nyní využívá hlavní trať mezi Ostravou, Přerovem, Břeclaví a Prahou. Součástí projektu je také sjezd na současnou železniční síť ve stanici Hranice na Moravě.

Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi.