Jemenská Sokotra - ostrov, který trká

Když koza vyskočí na stůl, aby se podívala, co máte k snídani, pochopíte, že jste na ostrově Sokotra. Zapomenutý kus pevniny v Adenském zálivu je domovem opravdové divočiny, v níž kozy na stole jsou to nejmenší.

Sokotra zůstala zapomenutá uprostřed moře před dvaceti miliony let, kdy se africký kontinent oddělil od Arábie. Jako by tam i dnes panovala prehistorická atmosféra. Člověka by ani nepřekvapilo, kdyby spatřil dinosaura prodírajícího se houštím.

Místní křehkou rovnováhu ohrožují kozí stáda, zvědaví turisté a krátkozraká výstavba. Příroda má ale pravděpodobně vlastní účinnou zbraň proti všem, kdo by se rozhodli pokrýt místní pláže hotely. Prudký vichr bičuje ostrov od května do září. Moc staveb by mu zřejmě neodolalo.

"Jestliže zdejší příroda zanikne, bude to konec celého ostrova," říká místní průvodce Adíb Sadíd. V pěstitelské stanici poblíž Hadíba zasadil ohrožené stromy a až dorostou, chce je roznést do zdejších hor. "Sokoterskému fíkovníku hrozí zánik," říká o stromu s bizarně oteklým kmenem, který dokáže růst na útesech a unikat tak všežravým kozám.

Když se drak a slon poperou

Při výšlapu můžete vystoupit od mořské hladiny do krápníkové jeskyně ve 300 metrech nad mořem a ponořit se do lesů plných ptačího zpěvu. Z pryskyřice kadidlovníků stoupá vůně - díky nim bývala Sokotra zastávkou obchodních tras. Vysoko v málo dostupných horách člověk žasne nad místními růžemi s růžovými květy, dužnatými listy a nafouklými stonky. Vypadají jako obézní dámy s květinovými klobouky na hlavách. Dužnaté listy známé ze sukulentních rostlin slouží k zadržování dostatečného množství vody, aby přežily dlouhá sucha. Navíc obsahují dostatečné množství jedu, aby odpudily živočichy. Kozy nevyjímaje.

Třetina z 900 zdejších rostlinných druhů se nevyskytuje nikde jinde než právě na Sokotře. Patří k nim i dracény se svazkem propletených stonků zakončených baldachýnem zašpičatělých listů. Místní název pro tento unikátní strom, zvaný také dračinec, je Dam al-ichvajn, tedy krev dvou bratrů. Podle legendy je jeho červeně zbarvená pryskyřice důsledek souboje mezi drakem a slonem.

"Manželka ji používá jako líčidlo. Je taky dobrá pro kozy, když dostanou oční infekci," říká o pryskyřici prošedivělý chovatel koz Núh Malha, když z otlučené lahve servíruje kozí mléko před svou chýší v dračincovém háji.

Výlet pro odvážné

Když se rozhodnete tenhle zapadlý kout navštívit, chovejte se především ohleduplně k přírodě i lidem - zdejší konzervativní muslimskou společnost nezajímá pohled na spoře oblečené turisty z Evropy.

Hotely tu neexistují, pouze několik ubytoven v Hadíbu. V horách a na plážích je sice několik tábořišť, ale špatně vybavených, někde chybí sprchy a záchody. Většině turistů je přidělen průvodce a taky kuchař. Před odchodem tábořiště uklidí, ale na mnoha místech se začínají kupit pohozené plastové lahve a plechovky.

Foto: Profimedia