Nový výstavní tahák Paříže: Marie Antoinetta

Nenáviděli ji, uvěznili ji, popravili ji. Po dvou stech letech jí v Paříži otevírají monumentální výstavu. Pařížský Grand Palais zve od dneška na návštěvnický trhák - královnu Marii Antoinettu.

"Marieantoinettománie" je nový francouzský fenomén v nazírání vlastní historie. Pryč jsou doby, kdy jí její poddaní nenávistě přezdívali Rakušanko. Pro dnešní Francouze už žena Ludvíka XVI. není ani tak rozhazovačná a arogantní aristokratka jako oběť doby. Veliká výstava o jejím životě a době prostě nazvaná Marie-Antoinette proto přichází akorát. Je od roku 1955 největší a potrvá do 30. června.

Královnin život chronologicky ilustruje 300 exponátů z mnoha zemí Evropy, hlavně ovšem z Francie a z Rakouska, odkud pocházela. Rodinné portréty z Vídně a výtvarné pokusy mladičké princezny střídají dokumenty ze svatby s pozdějším francouzským králem Ludvíkem XVI., včetně třeba zasedacího pořádku na hostině a řady malířských portrétů a byst Marie Antoinetty jako francouzské princezny a později královny a matky.

Nábytek z komnat i z vězení

Stejně významnou část expozice tvoří umělecké předměty vytvořené výlučně pro ni: bohatě zdobené předměty denní potřeby, nábytek z jejích komnat. Mezi vystaveným sevreským porcelánem je také na trojnožce stojící miska na mléko ve tvaru prsu, o níž legenda praví, že byla vytvarována podle ní samé. Konzervátor muzea Xavier Salmon to ale rezolutně popřel.

Údajná sexuální nevázanost královny je námětem některých pamfletů z poslední, ponuře aranžované části výstavy, která zabírá období po revoluci z roku 1789. Víc ale zaujme, zvlášť kvůli kontrastu s předchozím přepychem, strohý nábytek, který používala během věznění v pevnosti Temple, její tamní účty za pradlenu, "školní" sešit jejího syna nebo poslední dopis před popravou. Posledním exponátem je její působivý portrét, který během její cesty na popraviště načrtl známý malíř Jacques-Louis David.

Marie Antoinetta - se narodila 2. listopadu 1755 ve Vídni jako patnácté dítě Marie Terezie  - v roce 1770 se provdala za francouzského následníka trůnu Ludvíka, v roce 1774 se stává královnou - kvůli honosnému životnímu stylu (náklady na královský dvůr se rovnaly desetině ročního státního rozpočtu) ji poddaní viděli jako hlavního viníka bankrotu státní pokladny - za Velké francouzské revoluce s rodinou zajata a po nezdařeném pokusu o útěk uvězněna - byla obžalována z necudnosti a z vlastizrady - v Paříži 16. října 1793 popravena

Foto: Profimedia, grandpalais.fr