10 otázek a odpovědí k americkému radaru v Brdech

Spojené státy dnes podepsaly s českou vládou smlouvu o radaru. Ještě to ale neznamená, že se radar začne stavět. Je zdraví nebezpečný? Kolik vojáků na něm bude sloužit? Co to vlastně protiraketový deštník je? On-line deník TÝDEN.CZ se pokusil odpovědět na nejpalčivější otázky, které se chystané americké základny v Brdech týkají.

1/ Co to je protiraketový deštník a k čemu je dobrý?

Má ochránit USA a některé její spojence před raketami nepřátelských států či teroristů. USA tvrdí, že radar v Česku a raketová základna v Polsku by měly zabránit především potenciálním útokům Íránu. Systém protiraketové obrany ovšem není nic nového: George W. Bush navázal na projekt, který před ním zpracovávaly vlády jak jeho otce, tak Billa Clintona; jde o zjednodušenou verzi Strategické obranné iniciativy z dob Ronalda Reagana, takzvaných Hvězdných válek. Američané kvůli systému vyvíjení například létající laser nebo nové družice.

2/ Proč chtějí Američané radar postavit právě v Česku? Co radar umí?

Speciální radar ve spolupráci s družicí - stručně řečeno - zjistí, že na USA či Evropu letí balistická střela, armáda proto vystřelí ze sila obrannou raketu. Američtí experti vyhodnotili, že umístění ve střední Evropě je pro monitorování útoků z oblasti Blízkého Východu ideální. Argument, že stanice může sledovat i blízké Rusko, Washington odmítá. Původně se zvažovalo, že by jak radar, tak sila pro desítku obranných raket byly v jedné zemi. Když ale v roce 2006 vyšlo najevo, že by to zřejmě nebylo politicky proveditelné, rozhodly se USA projekt rozdělit.

3/ Je radar zdraví nebezpečný?

Spojené státy tvrdí, že ne, totéž říká i český premiér Mirek Topolánek (ODS). Českou veřejnost o tom letos přesvědčoval například Henry Obering, šéf americké Agentury pro protiraketovou obranu. Odpůrce vojenské základny v Brdech zatím ale nikdo nepřesvědčil, naopak jim pomohl bývalý náměstek ministra obrany USA Philip Coyle, který během návštěvy v Praze uvedl, že radar považuje za nebezpečný. Nejasnostem aktuálně nahrál také ministr životního prostředí Martin Bursík (zelení). Jak upozornil on-line deník TÝDEN.CZ, vicepremiér před měsícem v dopise šéfovi sněmovního kontrolního výboru Vladimíru Koníčkovi (KSČM) připustil, že informace o stanici jsou povšechné a nepřesné.

4/ Ochrání deštník i Česko? Staneme se terčem útoků?

Deštník ochrání většinu evropských spojenců USA z NATO a EU, tedy i Česko. Nedosáhne ale na jih Evropy, neskryjí se pod něj Turecko, Bulharsko, Řecko nebo Rumunsko. Hrozba teroristické či vojenské akce proti základně je jedním z hlavních argumentů odpůrců stavby. Znamenalo by to ale automaticky počátek mezinárodního konfliktu, který by se nás vzhledem ke spojeneckým smlouvám dotkl, i kdyby zde radar nestál.

5/ Kolik tu bude amerických vojáků?

Na stanici by mělo sloužit maximálně 250 amerických vojáků. Rusové by chtěli, aby radar hlídali také jejich inspektoři, ale to se jim zřejmě nepodaří prosadit. Podmínky pobytu Američanů v Česku řeší mezinárodní smlouva SOFA, o níž se Češi s Američany stále dohadují. Řeší se například právní postavení vojáků, daňové otázky či možnosti kontrol českých úřadů na zařízení.

6/ Kdy vláda odtajní detaily smlouvy, kterou dnes podepíše s vládou USA?

Smlouva, kterou dnes česká a americká strana podepisují, bude zveřejněna až po jejím podpisu. Bude to trvat několik dní či týdnů. Vláda zatím poskytla jen výtah z této smlouvy, z něj se dá vyčíst, že text má osmnáct článků nebo že amerických vojáků bude na našem území maximálně dvě stě padesát.

Už přípravu smlouvy provázely mimořádné tajnosti. Jak zjistil TÝDEN.CZ, s určitým nepochopením ba roztrpčením se na přípravu smlouvy dívá část českých diplomatů. "V Černínském paláci o ní téměř nikdo nic nevěděl. S jejím obsahem byla fakticky seznámena jen úzká skupina kolem náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara," řekl jeden z českých diplomatů, který si nepřál být jmenován. Podle něj se k dokumentu nevedla z tohoto důvodu ani žádná odborná diskuse, vyjma několikačlenného kruhu nemohl nikdo vznést žádné připomínky. Podobný postup není ale podle citovaného diplomata u závažných otázek české zahraniční politiky zdaleka ojedinělý.  

Nejviditelnějším odpůrcem radaru je iniciativa Ne základnám. Připojili se k ní někteří starostové obcí sousedících s kótou 718, kde má radar stát, či osobnosti společenského života. Proti radaru vystoupil například Erazim Kohák, Petr Uhl, Věra Chytilová, Zdeněk Troška či Martin Kraus. Proti jsou také poslanci ČSSD a KSČM a zelené poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková. Příznivcům radaru nenahrávají ani průzkumy veřejného mínění, proti jich je podle odpůrců více než šedesát procent.

Poté, co se v Polsku ujal vlády Donald Tusk, země změnila přístup ke štítu na svém území. Za umístění desítky raket na svém území chce velkou finanční injekci do své armády. Spekuluje se nejen o miliardách dolarů, ale i o pořízení střel Patriot. Američané kvůli polským tanečkům začali zkoumat možnosti umístění raket v Litvě. A ministryně zahraničí Condoleezza Riceová nemá v plánu odjet z nynější návštěvy Česka do Polska.

Česká vláda nevznesla vůči Američanům žádné konkrétní požadavky odměnou za umístění radaru. Premiér Topolánek hovořil spíše o všeobecných věcech, jako o využití know-how českých vědců. Česko má být také prioritně chráněno při případném napadení nepřátelskou raketou.

Sám Jiří Paroubek připustil, že po vyhraných volbách sociální demokraté s radarem nic nezmůžou. Snaží se proto všechny síly napřít na to, aby ve sněmovně neprošel. Americká strana na to sází. Česko požádala o zapojení se do protiraketové obrany zhruba dvě hodiny poté, co Topolánkův kabinet dostal důvěru sněmovny.

Foto: montáž serveru TÝDEN.CZ