Středa 15. března 1939, 19 hodin a 15 minut. Na Pražský hrad přijíždí Adolf Hitler. V Praze zůstane necelých 24 hodin, stačí však podepsat výnos o Protektorátu Čechy a Morava, kterým ukončí existenci samostatného českého státu.
Je známo, že části veřejnosti ztráta národní svobody vadila (o protinacistickém odboji byly napsány stovky knih). Méně už je připomínáno, že velká část národa se přítomnosti německých vojsk obdivuhodně přizpůsobila.
Pochvala esesáků v Lidových novinách
Pražská Národní politika popsala příjezd okupačních vojsk jako milou a očekávanou návštěvu: "České obyvatelstvo nalezlo příznivý poměr k německému vojsku a uděluje německým vojákům ochotně informace německým jazykem." Dobře tedy, Národní politika byla deníkem, jenž měl blízko k českým fašistům. Jenže stejně psalo i České slovo a dříve tolik svobodomyslné Lidové noviny. Reportér "lidovek" například obdivně vylíčil německé vojáky v Praze a nemohl si vynachválit především "štíhlé a vysoké postavy členů SS".
Poměrně příznivé přijetí Němců v Praze popisují i dosud žijící pamětníci. "Byl to den jako každý jiný, německé vojáky v ulicích jsem moc nevnímala, měla jsem jako mladá slečna jiné starosti," vzpomíná devadesátiletá Jana Hnátková z Prahy, tehdy studentka přírodovědy na Univerzitě Karlově.
DALŠÍ UNIKÁTNÍ VÝPOVĚDI PAMĚTNÍKŮ NAJDETE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN
Svorně po promenádě
Česká licoměrnost v prvních dnech okupace byla tak silná, že německý list Die Zeit dokonce napsal, že představitele německé moci překvapilo patolízalství, k němuž se uchýlilo překvapivé množství Čechů a Moravanů.
To potvrzují zprávy českého tisku o průběhu okupace v jednotlivých městech. "Podobně jako jinde i obyvatelstvo Kroměříže uvítalo německé vojáky bez jakýchkoliv známek nepřátelství. Ve středu večer se již němečtí vojáci procházeli na městské promenádě a velmi rychle také navazovali styky s našimi vojáky," vylíčily Lidové noviny první den okupace v moravské Kroměříži.
Kytička od vůdce pro slečnu Háchovou
Wehrmacht dorazil do Prahy 15. března kolem osmé hodiny ráno. V Berlíně však během dne začaly zajímavé státnické závody. Kdo dojede dříve do Prahy, Hitler, nebo Hácha? Prezident Emil Hácha měl za sebou těžkou noc. 15. března 1939 ve 3.55 ráno vydal národ "pod ochranu Německé říše" a domů se chtěl vrátit co nejdříve. Němci však jeho zvláštní vlak úmyslně opožďovali. První musel být v Praze jejich vůdce Hitler. Tříhodinové zpoždění začala prezidentova souprava nabírat už při obřadném loučení nacistů s pokořeným Háchou.
"Kancléř Adolf Hitler poslal presidentově dceři kytici nádherných žlutých růží, ozdobenou rudými stuhami s výsostným znakem Německé říše a svou vizitkou. Německý státní ministr Meissner pak poslal presidentově dceři na cestu velkou bonboniéru," informovala ČTK.
Do Prahy z České Lípy
Hitler mezitím dorazil do Sudet; speciální vlak ho ve tři odpoledne přivezl do České Lípy. "Ulice města byly již několik hodin předem naplněny hustými zástupy lidu, který přes prudkou sněhovou vánici vytrval, aby Vůdce pozdravil," popsala událost pražská Národní politika. V 16.45 nastoupil Hitler do přistaveného automobilu. Kolona, v níž mimo jiné cestoval i šéf SS Heinrich Himmler, přijela do Prahy v 19.15. Zpožděný spoj s Háchou zastavil na Wilsonově nádraží v 19.30.
Prezidenta uvítali okupační generálové a čestná setnina pěšího pluku 54. německé říšské obrany. Hácha vykonal přehlídku a "poděkoval německým osobnostem za uvítání". Hitler i Hácha pak strávili noc na Pražském hradě - každý v jiném křídle paláce.
Repro: Ivan Motýl
