Šestadvacátý zářijový den připadl na pondělí. Všeobecná mobilizace trvala již třetí den a svobodomyslní Čechoslováci už poznávali i negativa vojenského stavu. Zavedením „censurní komise" přitvrdila státní kontrola médií, v některých městech byli občané donuceni odevzdat rozhlasové přijímače a telefon fungoval jen omezeně.
Hitler: Problémem je Beneš
Ve Sportovním paláci v Berlíně promluvil Adolf Hitler: „Problém, kterým jsme se v posledních měsících a týdnech zabývali, je všem dobře znám. Problémem není Česko-Slovensko, ale spíše pan Beneš," prohlásil nacistický vůdce, který se dušoval, že za fanatickými činy v pohraničí stojí právě Benešova neústupnost k sudetské otázce. „Jsem panu Chamberlainovi vděčen za všechno jeho úsilí," vyjádřil Hitler poklonu britskému politikovi, kterému znova vzkázal, že jakmile se Čechoslováci vzdají pohraničí, nebude už mít Německo v Evropě žádné teritoriální nároky. Kvůli „neústupnému Benešovi" však prozatím německé tajné služby všemožně podporovaly teroristické výpady v československém pohraničí.
Denní tisk například popsal incidenty z Broumovska: „Praha. 26. září. ČTK. Rozhlas vyslal v pondělí večer tuto zprávu: V noci na pondělek byly v okresu broumovském dvakrát přepadeny hlídky stráže obrany státu zákeřně ze zadu ozbrojenými příslušníky sudetoněmecké strany. Za přepadení u Šenova byli dva povstalci zastřeleni a dva zajati. Druhé přepadení se odehrálo u obce Vyžnova."
Polská střelba na Těšínsku
Stále větší aktivitu vykazovaly i polské bojůvky na polských hranicích s československým Těšínskem. Hitler totiž při svých diplomatických jednáních s Chamberlainem neustále zdůrazňoval, že Československo musí řešit nejen problematiku německé, ale i polské a maďarské menšiny.
„V Jablunkově v okrese českotěšínském zatkla policie devět polských příslušníků z Polska na našem území, kteří pašovali zbraně a páchali teroristické činy. Zatčení prozradili skrýše v lese, kde byly zakopány 33 ruční granáty, 17 automatických pistolí a 8 kg munice," uvedla zpráva deníku České slovo s datem 26. září 1938. Ve Fryštátě (dnešní část Karviné) zase polští pučisté prostřelili hrudník strážmistru Františku Novákovi. „Informací v karvinské nemocnici nám bylo sděleno, že zraněnému se daří lépe," ubezpečil Moravskoslezský deník.
Žádné „halóóóó" do telefonu
Vojenský stav vždy značí i omezování občanských svobod. V Československu byla například zavedena cenzurní komise. „Censura týká se tisku, divadel, filmů, telegramů, telefonních hovorů, poštovních a jiných zásilek, po případě zařízení pro reprodukování zvuku (gramofonových desek, fonografických válců, perforových papírů, plechů a pod.), pro zvukové přístroje a je-li toho třeba, i oborů jiných," uváděla vyhláška zveřejněná 26. září. Tehdejší vláda měla vlastně štěstí, že dosud nebyl vynalezen internet a další moderní komunikační prostředky. Vláda také nařídila pracovní povinnost. Dopisy do zahraničí nesměly být zalepovány. Občané byli vyzváni, aby co nejméně telefonovali, což úřady prakticky vysvětlily dnes už směšně znějícím doporučením: „Žádné haló, žádné prosím nebo buďte laskav, nýbrž jasně: titul, jméno, chci to nebo ono!"
Nesmyslně zabavovaná rádia
Paříž oznámila, že francouzská metropole se proti případnému německému útoku obrnila celkem čtyřiatřiceti tisíci kryty. Ostravské úřady vydaly vyhlášku, která nařizovala odevzdání radiopřijímačů, což bylo později hodnoceno jako značný omyl, neboť obyvatelstvo bylo v osudných dnech jen chabě informováno o vývoji politické situace. „Všechny osoby, které drží radiové přijímače, jsou povinni je ihned odevzdati a ponechati v úřední úschově," říkala ostravská vyhláška, která se opírala o zákon na obranu státu z roku 1936. V řece Odře v Ostravě se v pondělí asi ve 13 hodin utopil penzista Felix Mácha. „Šel do Odry práti nějaké prádlo a byl pravděpodobně stižen nevolností a neměl již tolik sil, aby se dostal na břeh."
Repro: Ivan Motýl
