Extrémně pravicové sdružení Mladí národní demokraté nesplnilo zákonné náležitosti při ohlašování pochodu, který se měl uskutečnit 10. listopadu v ulicích bývalé pražské židovské čtvrti. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se tedy akce nemůže konat.
"Pražský magistrát se nesprávně ohlášeným shromážděním neměl vůbec zabývat," řekla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
"Z naší strany platí sdělení oznamovateli, že ohlášení pochodu bylo neplatné," řekl mluvčí úřadu Jiří Wolf. Původní trasu pochodu už zabrala Židovská liberální unie, a to až do konce roku. Další místa zamluvila pražská židovská obec.
Nejvyšší správní soud na pondělním uzavřeném jednání zamítl kasační stížnost magistrátu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil úřední zákaz pochodu pravicových radikálů někdejší židovskou čtvrtí. Důvodem však nebyl souhlas s argumenty pražských soudců, podle kterých magistrát rozhodoval na základě domněnek, ale formální nedostatky ohlášky extremistické akce. Ke stejnému závěru mezitím dospěl i magistrát.
"Rozhodnutí magistrátu o zákazu shromáždění je nezákonné, protože nemělo být vůbec vydáno. Magistrát měl oznámení odložit a věcně se jím nezabývat," uvedla Dostálová. Pravicové sdružení ohlásilo pochod ještě předtím, než se zaregistrovalo. Jako právnická osoba přitom mohlo vystupovat až po registraci.
"Přestože NSS kasační stížnost zamítl, v rozhodnutí jednoznačně vyložil, že posuzované shromáždění nebylo řádně oznámeno, a proto se nemůže konat," dodala Dostálová.
Pochod neonacistů v datech |
27. srpna Mladí národní demokraté ohlásili na 10. listopadu pochod někdejší židovskou čtvrtí září Město akci zakázalo, soud ale zákaz zrušil 4. října Magistrát pochod opět zakázal 23. října Městský soud v Praze opět zákaz zrušil 26. října Magistrát oznámil, že oznámení pochodu je neplatné 30. října Radikálové nahlásili nových osm tras pochodu. Město jim hned všechny zakázalo 1. listopadu Mladí národní demokraté napadli rozhodnutí o zákazu nových tras žalobou 2. listopadu Soud jejich žalobu neuznal 5. listopadu Nejvyšší správní soud rozhodl, že ohlášení pochodu nemělo všechny náležitosti a zároveň zamítl kasační stížnost magistrátu proti verdiktu městského soudu v Praze, který zrušil úřední zákaz pochodu židovskou čtvrtí |
Sdružení Mladí národní demokraté původně chtělo svou akci uskutečnit 10. listopadu, v den výročí křišťálové noci, při které byly v roce 1938 v Německu zavražděny desítky Židů, na 30 tisíc osob bylo odvlečeno do koncentračních táborů a začala rychlá arizace židovského majetku. Magistrát pochod zakázal s vysvětlením, že shromáždění podněcuje nenávist a nesnášenlivost.
Městský soud pak úřední rozhodnutí zrušil. V rozsudku uvedl, že úřad může posuzovat pouze nahlášený účel shromáždění, nikoliv domnělý. A pořadatelé oznámili, že akce má být "protestem proti účasti České republiky na okupaci Iráku". Magistrát napadl verdikt kasační stížností. Zároveň však uvedl, že nahlášení pochodu bylo od počátku neplatné, s čímž pravicoví extremisté nesouhlasili. Přesto nyní zvažují jinou trasu pochodu, který by se tak vyhnul židovské čtvrti.
Těžkooděnci budou v sobotu připraveni
Jak bude nyní sdružení postupovat, není jasné. "Policie předpokládá, že v ulicích Prahy mohou v sobotu nastat potíže," řekla pražská policejní mluvčí. Konkrétní bezpečnostní opatření zveřejní teprve v příštích dnech. Policie obvykle posiluje hlídky, do zálohy staví takzvané těžkooděnce. V ulicích se také objevují příslušníci protiextremistického oddělení.
Do ulic někdejší židovské čtvrti a jejího okolí je už oznámeno několik shromáždění proti neonacismu. Pokud se extremisté rozhodnou vyjít do ulic v původně ohlášené trase, mohou se setkat s odporem. Židovská liberální unie oznámila, že je zastaví i za cenu fyzických střetů. Pochod ohlásili i anarchisté.
Pochod pravicových radikálů vyvolal v české společnosti obavy a kritiku z mnoha stran. Do ulic někdejší židovské čtvrti a jejího okolí je už oznámeno několik shromáždění proti neonacismu.
Nejvyšší správní soud v pondělním rozhodnutí zároveň uvedl, že oznámená shromáždění lze v Česku zakázat pouze z úzce vymezených důvodů, mezi které patří mimo jiné "střet s ústavními právy jiných osob". "Při rozhodování je však třeba omezení shromažďovacího práva posuzovat s krajní obezřetností a vždy tak, aby nemohlo dojít k vytěsnění menšin z veřejné demokratické debaty," uvedli soudci.
Ilustrační foto: Robert Sedmík
