Více než 70 let po skončení druhé světové války se Evropou znovu šíří antisemitismus. Ve Francii či Německu jsou Židé fyzicky napadáni, v Polsku a Maďarsku je antisemitismus součástí politického boje, v Česku přibývají protižidovské výroky na internetu.
Když se po osvobození v květnu 1945 vrátil Žid Kurt Wehle z koncentráku v Terezíně, úřady v Praze mu přidělily byt. "To byl velmi ošklivý zážitek. Bylo slyšet, jak Češi říkají: Ty Hitlerovy plynový komory byly nějaký děravý, vrátilo se víc Židů, než odešlo!"
Wehlova vzpomínka je sice stará třiasedmdesát let, ale antisemitismus je mezi částí českého národa stále pevně zakořeněn. Podle některých indicií je dokonce znovu na vzestupu. Je to ostatně jen pár měsíců, co podle očitých svědků někdejší tajemník hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Staník ve sněmovně prohlásil, že "Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu". Policie už poslance Staníka, kterému posléze SPD zrušilo členství, obvinila z trestných činů proti lidskosti.
Loni na podzim zase na pražský magistrát dorazil dopis plný protižidovských nadávek. "STOP židizaci Českého státu a Českého veřejného prostoru! STOP zasírání republiky jakýmikoli připomínkami existence židáků, tady je Česká republika a ne protektorát izraele a obřezanců!!! Co to tam sedí v zastupitelstvu za židácká hovada, toto se tady nebude trpět, svině obřezaný, táhněte a hned!!!" Hanopis s řadou pravopisných chyb nikdo nepodepsal. Anonymnímu pisateli vadilo, že se pražský magistrát podílel na vybudování Památníku ticha na nádraží Bubny, odkud byly za okupace vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett a koncentračních a vyhlazovacích táborů. "Táhněte dokud je čas, zloba lidu narůstá, pak bude pozdě. Žid nekrade a nelže jen když je mrtvej!!! Co se má co starosta Českého hlavního města angažovat za židáky, vlastizrada!!!" uzavřel svůj dopis anonym, po němž pátrá policie.
U hrobu Anežky Hrůzové
Začátkem dubna ultrakonzervativní sdružení Národní sjednocení spolu s extremistickou Národní demokracií uspořádaly tradiční pouť k hrobu Anežky Hrůzové v Polné ve východních Čechách, kde na přelomu 19. a 20. století odstartovala největší antisemitská vlna, známá jako hilsneriáda. "Není sporu o tom, že Anežka byla zavražděna Židem Hilsnerem," prohlásil u hrobu hlavní řečník Ladislav Malý.
Z vraždy mladé dívky v březnu 1899 byl obviněn a posléze odsouzen Žid Leopold Hilsner. Dodnes ovšem panují vážné pochybnosti o tom, zda justice potrestala skutečného vraha. Proti hojně rozšířenému názoru, že šlo o židovskou rituální vraždu devatenáctileté křesťanky-panny, se tehdy postavil i Tomáš Garrigue Masaryk. Přesto je dnes hrob zavražděné dívky oblíbeným místem srazů extremistů a neonacistů. "Liberálové, neomarxisti, sluníčkáři a podobní mají své holocausty, Terezíny, vepříny v Letech, kde pořádají každoroční rituální slavnosti za své oběti. Oběti ale máme i my, i my máme svoje padlé, umučené, jedna je zde - v hrobě ležící Anežka Hrůzová," prohlásil mimo jiné Malý.
