Architekt Martin Rajniš je autorem obchodního domu Máj i netradičních rozhleden

Český architekt a urbanista Martin Rajniš, který se narodil 16. května 1944, již desítky let dosahuje respektu v Česku i na mezinárodní scéně. K množství jeho děl patří Obchodní dům Máj v Praze, Česká poštovna Anežka na Sněžce nebo vzducholoď Guliver na budově centra současného umění DOX v Praze, v poslední době se stal autorem několika netradičních rozhleden. Podstatou Rajnišových staveb je experiment a vztah architektury k přírodě a lidské společnosti.

Pražský rodák Rajniš vystudoval architekturu na ČVUT a poté řadu let pracoval v uznávaném libereckém studiu SIAL v čele s Karlem Hubáčkem. Spolu s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem navrhli pražský obchodní dům Máj, který se začal stavět v roce 1972 a otevřen byl o tři roky později. Na fasádách Máje se uplatnil kontrast plně prosklené eskalátorové haly s nečleněnou věží nákladních výtahů z pohledového betonu. Budova Máje, ve své době technicky i architektonicky nadčasová stavba, navazuje na meziválečný funkcionalismus a předznamenává v interiéru pojetí stylu high-tech. V roce 2006 byl obchodní dům prohlášen za kulturní památku. Předloni v červenci začala jeho rekonstrukce a letos v červnu by se měl otevřít veřejnosti.

Rajniš SIAL v roce 1979 opustil a v letech 1981 až 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape, stal se například autorem pavilónu Dějiny dopravy na Světové výstavě EXPO ve Vancouveru v roce 1986. Po revoluci vedl Rajniš se Stanislavem Fialou, Jaroslavem Zimou a Tomášem Prouzou D. A. Studio, jejichž nejrozsáhlejším dílem se stala stavba nového obchodního centra v Praze na Smíchově, které bylo pro návštěvníky otevřeno v listopadu 2001. Postaveno bylo jako jedno z prvních center svého druhu v ČR na místě bývalé Ringhofferovy továrny, pozdější ČKD v lokalitě Anděl.

Od roku 2002 je jeho tvorba odlišná. Věnuje se menším stavbám z přírodních materiálů a jako hlavní stavební materiál používá dřevo. Společně s Patrikem Hoffmanem navrhl moderní stavbu České poštovny Anežky na Sněžce, která v roce 2007 nahradila původní objekt z 19. století. Nová moderní stavba je postavena z dřevěných dílů zpevněných ocelovými táhly a je doplněna skleněnými tabulemi, které kryjí hydraulicky ovládané dřevěné okenice. V červnu 2008 byla podle Rajnišova návrhu otevřena unikátní dřevěná rozhledna Bára ve tvaru trojbokého jehlanu postavená na návrší Podhůra u Chrudimi. Turistům však sloužila pouhé čtyři dny, pak ji poničila prudká vichřice, která celou věž strhla. Obnovená, odolnější Bára II o celkové výšce 30 metrů, byla otevřena v září 2009.

Od roku 2012 vede Rajniš ateliér Huť architektury, která ročně připraví dvacet až padesát projektů. "Je to skupina, která nejen projektuje, ale i staví, experimentuje, vymýšlí architekturu - tak, jak to klapalo už od starověku, v Římě, v Řecku, po středověk italský i český. To dělaly hutě a my v téhle tradici pokračujeme," řekl Rajniš ČTK.

Rajnišův tým pokračuje v projektech rozhleden. Vlastní rozhledny podle Rajnišova projektu se v roce 2013 dočkal fiktivní český génius Jára Cimrman. Muzeum a Maják Járy Cimrmana vyrostly v Příchovicích na Jablonecku na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Od roku 2017 symbolizuje blízký vztah Česka a Izraele Rajnišova dřevěná rozhledna Ester v Jeruzálemě a o rok později byla otevřena 23,5 metru vysoká rozhledna Doubravka ve tvaru trojbokého jehlanu, která zdobí přírodní park Čihadla v Praze 14. Podle projektu ateliéru Huť architektury byla postavena i dřevěná rozhledna na keltském hradišti Závist v katastru Dolních Břežan u Prahy.

Mezi další projekty Hutě architektury patří například ocelovo-dřevěná konstrukce Gulliver dlouhá 42 metrů ve tvaru vzducholodi, která vznikla v roce 2016 mezi dvěma budovami holešovického centra současného umění DOX v Praze či velké vinařství v Dolních Dunajovicích na Moravě.

Rajniš v minulosti mimo jiné vyučoval architekturu na VŠUP v Praze a vedl ateliér architektury na Technické univerzitě v Liberci. V letech 1992 až 1995 byl členem soudu České komory architektů (ČKA), u jejíhož zrodu stál. Byl také předsedou Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Je laureátem Pocty ČKA za rok 2016 a v roce 2021 hlavní město Rajnišovi udělilo pamětní stříbrnou medaili za významné celoživotní architektonické dílo spjaté s Prahou.