Osudy tří žen pocházejících z rodin, jež před válkou žily v Československu a které přežily holokaust, si ve čtvrtek v Izraeli poslechl premiér Andrej Babiš. Jedna z nich, Eva Morrisová opustila své rodné město Boskovice s rodinou v den, kdy bylo Československo přepadeno německým vojskem, a poprvé se vrátila až po téměř 50 letech. Prvotní dojmy ale nebyly příjemné.
"Ty příběhy jsou neuvěřitelné v tom, že my všichni si málo uvědomujeme to, že je fantastické, že vůbec žijeme. Pro ty lidi byl život to nejcennější," řekl Babiš. Vyprávění podle něj bylo dojemné.
Eva Morrisová do deseti let žila v Boskovicích. Její otec byl rabín. V březnu 1939 rodina emigrovala do Velké Británie, kde žena také vystudovala. Po válce se vydala do Izraele, do Boskovic se vrátila až krátce před sametovou revolucí a byla nepříjemně překvapena. Setkala se prý s nepřátelským přijetím a lhostejností tamních obyvatel. "Nikdo se s námi nechtěl bavit," řekla Morrisová novinářům. "Byla jsem velmi zmatená," dodala. Město opustila a myslela si, že už se nevrátí.
V Jeruzalémě si spolu s vrcholnými státníky z celého světa připomínáme výročí 75 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Podívejte na eva.stories na Instagramu. Vypráví příběh dívky zavražděné v Osvětimi pouhé 3 měsíce před osvobozením tábora. https://t.co/sBbLixHPgY
- Andrej Babiš (@AndrejBabis) 23. ledna 2020
O několik let později Morrisové zavolala z Boskovic Jaroslava Patloková. "Neuměla hebrejsky ani anglicky, já zase neuměla česky, ale bavili jsme se a já jsem jí řekla, jak hrozná byla moje návštěva Boskovic. Ona řekla: 'To se musí změnit!'," uvedla Morrisová. Patloková ji znovu pozvala do rodného města. "Byla jsem přijata jako královna," řekla Morrisová. Nové přátelství jí pomohlo překonat trauma z nepovedeného prvního návratu.
Kromě Morrisové Babišovi své příběhy vyprávěly také Eva Grossmannová, jež se před nacisty skrývala více než dva roky v dědečkově zahradě v Olomouci, a Chava Lindenová, jež pochází z německé židovské rodiny, která žila také v Olomouci od 17. století až do deportace do Terezína, kde se Lindenová narodila.
