Sociální systém
Bez slev a výhod: konec sKaret komplikuje život postiženým

Deset tisíc zdravotně postižených bude mít od středeční půlnoci velké problémy. Nevyměnili si totiž sKartu, jejíž platnost právě v ten okamžik skončila, za jiný průkaz OZP (osoby se zdravotním postižením). Skončily jim tím výhody, které průkaz skýtá.

"Bude to pro ně znamenat značné komplikace, protože sKartu už nemusejí úřady ani firmy respektovat," konstatoval předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. "Třeba na drahách může říct postiženým paní pokladní u pokladny, že jim nemůže dát slevu na jízdné ani jízdenku pro průvodce," dodal Krása. Podobná situace může nastat ovšem třeba i v autobusech či na vyhrazených místech pro parkování osob handicapovaných.

Výměna sKarty za jiný průkaz OZP na úřadu práce přitom podle Krásy není nijak složitá. "Ti lidé tam přijdou a na počkání jim ho vymění," říká Krása.

Sociální karty zavedlo ministerstvo práce a sociálních věcí za ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Kromě toho, že je handicapovaní měli používat jako průkazy, měly sloužit především k výplatě sociálních dávek.

Převzalo je 277 550 lidí, dalších 4070 je odmítlo. K sKartě lidé automaticky dostali spořitelní konto, na které jim stát peníze posílal. Naposledy to bylo letos v lednu, pěstounům pak v únoru. Celkem přes tyto účty od jejich zavedení do zrušení, tedy zhruba za rok a půl, protekly dávky za 18,48 miliardy korun. Projekt kritizovala rada postižených, odbory, tehdejší opoziční a později i koaliční politici, ombudsman či ochránci soukromí. Zákonodárci přijali loni senátní zákon, který systém ruší.

Exministr Drábek považuje zrušení projektu za chybu. Podle něj měl za 12 let fungování ušetřit na provozních nákladech tři miliardy. "Každá nová věc sklízí hodně kritiky. I Eiffelova věž v Paříži, když byla postavena, sklízela velkou kritiku. Po čase se něco takové stane normálním. To, že jednou stát přistoupí k elektronické výplatě sociálních dávek tak, jak je to v řadě jiných zemí, to je naprosto jasné," řekl Drábek. Podle něj je jen otázka, kolik to v budoucnu bude stát. "Jestli to bude za těch několik desítek milionů korun pořizovacích nákladů, jako to bylo v té plánované smlouvě, nebo jestli to za tři nebo pět let náhodou nebude stát jednu nebo dvě miliardy," uvedl Drábek.