Důchodový systém, který se týkal většiny zaměstnanců, přijalo Československo v roce 1924, věk odchodu do starobní penze byl tehdy stanoven na 65 let. První změna přišla v roce 1948, kdy se objevila možnost odejít do důchodu v 60 letech, pokud žadatel platil sociální pojištění alespoň 20 let. Vzhledem k historickému vývoji se tato volba týkala jen malého množství lidí. Střední délka života se navíc v té době prakticky kryla s důchodovým věkem, penzi tak lidé většinou pobírali jen několik let.
Nový zákon, přijatý v roce 1956 už čistě v režii komunistické strany (předchozí úprava původně vznikala ještě před únorem 1948), možnost odchodu pro šedesátileté zaměstnance zachoval. Poprvé také stanovil nižší věkovou hranici pro ženy, jež mohly za splnění podmínky 20 let v zaměstnání jít do penze ve věku 55 let. Nižší věk odchodu do důchodu pro ženy zůstal v české právní úpravě více než půl století.
Základní hranici 60 let zavedl zákon o sociálním zabezpečení přijatý v červnu 1964, který také stanovil pět různých hranic pro ženy, což je princip, který v základu funguje dodnes. Do poloviny 90. let platilo, že bezdětná žena mohla jít do starobní penze v 57 letech, s jedním vychovaným dítětem v 56, se dvěma v 55, se třemi nebo čtyřmi v 54 a s pěti a více dětmi v 53 letech. S růstem základního věku pro odchod do důchodu se v posledních letech zvyšuje i hranice pro ženy.
Od roku 1996 postupně vstoupilo v platnost několik zákonů, které zvyšovaly hranici pro odchod do důchodu, současná úprava platí od roku 2018. První zvýšení změnilo základní penzijní věk na 62 let, u žen to bylo od 61 (pro bezdětné) po 57 let (s pěti a více dětmi), v roce 2004 přišlo navýšení o další dva roky napříč kategoriemi. V roce 2010 se objevila hranice 65 let pro muže a ženy s nejvýše jedním dítětem (64 let pro ženy se dvěma, 63 se třemi a 62 s alespoň čtyřmi dětmi).
Věk pro odchod do důchodu se přitom nezvyšoval skokově, ale postupně, pro každý ročník o několik měsíců. Například v roce 2008 mohli muži odejít do důchodu v necelých 62 letech a bezdětné ženy v 60 letech a čtyřech měsících.
Novela přijatá v roce 2011 nejen do budoucna sjednocovala hranici pro odchod do důchodu pro muže a ženy (bez ohledu na počet vychovaných dětí), ale také zavedla prakticky neomezený růst hranice pro vznik nároku pro odchod do důchodu, každý rok o dva měsíce. Pro lidi narozené v roce 1977 se stanovila na 67 let, mladší ročníky ale měly odcházet do důchodu ještě později - například lidé narození na přelomu století v 71 letech.
V roce 2017 byla přijata dodnes platná úprava, která nejen zrušila neomezený růst věku pro odchod do důchodu, ale také vrátila strop na 65 let. Ten platí pro muže i ženy - bez ohledu na počet dětí - narozené v roce 1972 a později. Ženy narozené v roce 1971 jsou poslední, které budou moc odejít do penze dříve než muži, týká se to ale pouze těch, jež vychovaly pět a více dětí. U ostatních se věk s muži od roku 2013 postupně vyrovnává.
Dnes Sněmovna schválila reformu důchodů s dalším růstem věku pro odchod do důchodu o měsíc ročně pro lidi narozené od roku 1972. Maximem se stane 67 let pro lidi narozené po roce 1988.
