Billboardy ohrožují bezpečnost. Nesou ale peníze

Billboardy u dálnic stále ohrožují životy lidí. Přitom již sedm let platí zákon, který by mohl riziko minimalizovat. Ministerstvo dopravy stejně jako Ředitelství silnic a dálnic si však zákon vykládají po svém. Novela, podle níž mají být reklamní poutače opatřeny alespoň svodidly, se podle nich vztahuje až na nově postavená zařízení. Jiného názoru je senátor Josef Novotný (SNK-ED). Tento výklad zákona je podle něj špatný a souvisí také s tím, že politické strany jsou zejména v předvolebním období rády, že mohou na billboardech levně propagovat své tváře a hesla.

„Výklad ministerstva je absurdní. Pokud není v zákoně stanoveno přechodné období, musí i stávající provozovatelé nový zákon dodržovat," domnívá se senátor Josef Novotný. Ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ale oponují. „Zákon neukládá provedení příslušných opatření na reklamních zařízeních schválených před účinností zákona. I tak se to v některých případech provedlo," říká vedoucí komunikace ŘSD Jan Hoření. Také ministerstvo přiznává, že nejkritičtější místa byla na náklady reklamních agentur opatřena bezpečnostními prvky.

Umístění billboardů podél dálnic zpřísnila novela zákona o pozemních komunikacích z čevence roku 2000, konkrétně § 25, odstavec 7, v němž se říká: „Pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, musí být na náklad provozovatele reklamního zařízení vybavena svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení."

Řešením je zákaz 

Odborníci na dopravu vidí jako vůbec nejlepší řešení úplný zákaz billboardů v okolí dálnic a silnic pro motorová vozidla. „Kdyby byla kolem dálnic volná plocha, tak auto vyletí do pole, třikrát se otočí a je šance na přežití. Když to řidič napálí do billboardu, je konec," vysvětluje motoristický novinář Robert Vašíček. Proti reklamním poutačům bojuje už celé roky také Autoklub ČR. „Problematiku billboardů je třeba řešit neprodleně a nekompromisně. Je proto nezbytné připravit novelu zákona o pozemních komunikacích, která by billboardy zakázala," říká Václav Špička z Autoklubu ČR.

Takovou novelu má připravenu i senátor Novotný. Kdyby se prý však dodržoval stávající zákon, nebyla by změna nutná. „Parlamentní strany by se měly oprostit od vazeb, které mají. Firmy jim totiž dávají slevy na předvolebních plakátech. Co se týče billboardů, jsme pro ostudu Evropě. A to jenom proto, že je to spojené s obrovskou politickou korupcí," rozhořčuje se Novotný.

Na otázku redakce TÝDEN.CZ, zda ministerstvo dopravy po vzoru jiných evropských zemí neplánuje úplný zákaz reklamy podél dálnic, odpověděli pracovníci odboru vnějších vztahů pouze takto: „Postup při povolování reklamních zařízení se řídí zákonem č. 13/1997 Sb., který úplný zákaz reklam nezná. Pro jejich povolení v ochranném pásmu ovšem stanovuje nezbytná kritéria."

Lidský život až na druhém místě

Jeden z hlavních argumentů, proč úplný zákaz billboardů neprošel, je fakt, že příjem z pronájmu reklamních ploch soukromým firmám ministerstvo investuje zpátky do vylepšování silnic. „Příjem z pronájmu více než 500 reklamních ploch na českých dálnicích činí podle ŘSD ročně jen něco přes 10 milionů korun. Vybudování kilometru dálnice přitom vyjde zhruba na jednu miliardu," uvádí Špička. Změnu by možná uvítalo i ŘSD. „Z hlediska bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je nejbezpečnější reklamní zařízení to, které není osazeno. Jinými slovy, pro správce je nejlepší dálnice bez reklam," dodává Hoření.

Konstrukce reklamního zařízení jsou stále příčinou mnoha tragických dopravních nehod. Nejznámější je asi smrt poslankyně ČSSD Marie Noveské. Místo na dálnici D1, kde k této nehodě v roce 1998 došlo, je podle Novotného stále bez svodidel. „Možná by tento problém vyřešila žaloba pozůstalých po obětech srážky s touto umělou překážkou. Stejně jako v jiných věcech, jako je třeba kouření, k zákazu nebo alespoň k úpravě umístění reklamních ploch kolem dálnic časem dospějeme. Budeme se muset podřídit Evropě," uzavírá Novotný.

Úplný zákaz billboardů podél dálnic platí například v Nizozemí, Španělsku, Belgii, Lucembursku či Francii. V Rakousku a Řecku je potom možné umístit reklamu až od určité vzdálenosti od okraje vozovky.

Ilustrační foto: Petra Mášová, archiv, ČTK