Třídění odpadů
Bitva o odpadky, konkurenci vstup zakázán

V barevných kontejnerech skončí každý rok stovky tisíc tun PET lahví a dalších odpadů z plastu, papíru nebo skla. O organizaci třídění a recyklaci obalových odpadů se bezmála dvacet let stará jediná firma - společnost EKO-KOM. Ačkoli by se do systému chtělo zapojit více firem, ministerstvo životního prostředí se konkurenčnímu prostředí dlouhodobě brání.

Společnost EKO-DUAL už před pěti lety na vlastní náklady zavedla doplňkový systém třídění plastů a dalších obalových odpadů: sběrné nádoby rozmístila na parkoviště vybraných supermarketů. Lidé se tak cestou na nákup mohou ekologicky zbavit plastových lahví a dalších obalů. "Zkušební provoz prokázal, že takový sběr je domácnostmi hojně využíván," uvedl Peter Hradil ze společnosti EKO-DUAL. Zdůraznil, že jejich systém má především doplnit současnou síť barevných kontejnerů společnosti EKO-KOM, která je dlouhodobě jedinou autorizovanou organizací, jež v zemi organizuje třídění a recyklaci obalových odpadů.

EKO-DUAL by se sice rovněž chtěl zapojit do tohoto systému, ale ministerstvo životního prostředí zatím žádné žádosti nevyhovělo. A nejde jen o EKO-DUAL, ale také o další společnosti. "Za celou dobu účinnosti zákona o obalech nebyla udělena autorizace žádnému jinému žadateli než EKO-KOMu, i když bylo žadatelů více," uvedl EKO-DUAL.

Vysoká škola ekonomická v Praze přitom před několika lety zpracovala studii, jejímž jedním ze závěrů je, že stát ochraňuje monopolní postavení společnosti EKO-KOM. "Mezi organizacemi sdružujícími výrobce by mělo být vytvořeno vhodné konkurenční prostředí a stát by měl umožnit vstoupit dalším subjektům na tento trh a umožnit jim konkurovat si v nabízených službách, jejich kvalitě, rozsahu a ceně," stojí v závěru analýzy.

Konkurence v Německu

Podle zákona se výrobci a dovozci musejí postarat o obaly svých výrobků, z nichž se po zakoupení stanou odpady. K tomu účelu si velcí hráči na trhu zřídili právě EKO-KOM, kterému posílají pravidelně příspěvky, z nichž se systém třídění a následná recyklace financuje. EKO-KOM rok od roku hospodaří se stále větším balíkem peněz, v roce 2019 to už bylo více než 2,2 miliardy korun.

Podle citované analýzy Vysoké školy ekonomické by přitom konkurence mohla přinést účinnější nakládání s těmito prostředky. "Za pozornost stojí trend nastolený po liberalizaci trhu v Německu, kdy při narůstajícím množství vyprodukovaného obalového odpadu docházelo ke snižování vybrané sumy poplatků. To znamená, že konkurence vedla jak ke snížení nákladů pro firmy produkující tento odpad, tak v konečném důsledku i k snížení cen pro spotřebitele. Na druhé straně v České republice již několik let stagnuje produkované množství, avšak suma vybraných poplatků narůstá. To se negativně promítá do nákladů firem a spotřebitelů," konstatoval jeden z autorů studie Jan Kozák.

Když před několika lety požádala o autorizaci společnost Ekovedic, slíbila, že dokáže snížit firmám poplatky, které odvádějí EKO-KOMu, a současně dát obcím více peněz, než kolik jim EKO-KOM posílá na třídění. "Součástí předloženého projektu jsou ceníky pro firmy, kalkulované o 15 procent nižší, než má EKO-KOM, a ceníky pro obce kalkulované o 15 procent výš," citoval iDnes.cz Ivana Václavka, zástupce společnosti Ekovedic.

Podobně hovoří i představitel EKO-DUALu. "Náš systém počítá se samostatnou sítí sběrných míst umístěnou zejména na parkovištích u supermarketů, která by fungovala paralelně s EKO-KOMem. Systém nepředpokládá žádnou finanční zátěž pro obce, na rozdíl od současného systému EKO-KOMu, kdy přibližně 45 procent nákladů na sběr a svoz odpadu hradí obce z vlastních prostředků," sdělil Hradil.

Český systém

Ministerstvo životního prostředí se ohradilo proti tvrzení, že by ochraňovalo monopol EKO-KOMu. A například k žádosti společnosti EKO-DUAL získat licenci na organizaci třídění a recyklace obalového odpadu sdělilo, že řízení ještě nebylo pravomocně ukončeno. Jenže: firma žádost podala už v březnu 2018, tedy před více než třemi lety. Někteří experti tvrdí, že aktuální podmínky udělení licence jsou nastavené tak, aby je prakticky nikdo další nemohl splnit.

Ministerstvo se rovněž ohradilo proti studii Vysoké školy ekonomické. "Považujeme za problematické posuzovat oblast nakládání s obalovými odpady jako standardní tržní prostředí, kde čím více subjektů bude působit, pak bude nabízené zboží pro zákazníky levnější. Tento jednoduchý model v této oblasti neplatí," tvrdí ministerstvo, podle něhož současný systém funguje dobře. "Podle žebříčků míry plnění evropských cílů je Česko v obalech velmi vysoko. Z dostupných mezinárodních srovnání vychází systém, který je u nás nastaven, jako efektivní s ohledem na vynaložené prostředky."

Shodně EKO-KOM tvrdí, že český systém je standardní. "V řadě států EU existuje jen jedna autorizovaná společnost, v tom není ČR výjimkou," uvedla tisková mluvčí EKO-KOMu Lucie Müllerová. I ona se ohradila proti analýze Vysoké školy ekonomické. "Efektivitou různých systémů a jejich srovnáním v zemích EU se v posledních letech zabývalo několik českých i evropských studií, které vyhodnotily ten český jako velmi efektivní," konstatovala Müllerová.

Ušetřené stamiliony

Podle údajů EKO-KOMu se vytřídilo více než 70 procent papíru, plastu, skla a kovu. Jenže zrecyklovat se podařila jen menší část, podle Institutu Cirkulární Ekonomiky asi 23 procent. Například většina plastů totiž končí ve spalovnách nebo na skládkách. V Německu přitom skutečná míra recyklace činí 67 procent.

Z vybraných více než dvou miliard korun EKO-KOM dává 70 procent na zpětný odběr a zajištění sběrné sítě, 10 procent na dotřídění odpadů a jen šest procent na využití a recyklaci odpadů. V takzvané kapitálové rezervě má přitom EKO-KOM více než 500 milionů korun. Firma tvrdí, že z této rezervy od letošního roku platí vyšší poplatky například pro třídicí linky.

"Jenže novela zákona o obalech zavedla povinnost vedení rezervy, která byla dříve dobrovolná, na padesát procent nákladů. To znamená, že obcím bude směřovat méně prostředků," řekl TÝDNU zástupce odpadové firmy, který si nepřál být jmenován. Dodal, že si podrobně prostudoval účetní uzávěrky EKO-KOMu, z nichž vyplývá, že například měsíční náklady na každého z šesti členů vedení této nevýdělečné organizace přesahují částku 350 tisíc korun měsíčně. Vysokých stovek tisíc dosahují rovněž roční odměny pro členy představenstva. "EKO-KOM má monopolní postavení a nic ho nenutí chovat se nákladově efektivně," dodal představitel odpadové firmy.