Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel Česka. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy.
Například zaměstnanec s příjmem čtyřicet tisíc korun hrubého a dvěma dětmi staršími tří let, který uplatňuje slevu na manžela či manželku, přijde za rok o 44 tisíc korun, v přepočtu tedy o téměř čtyři tisíce měsíčně. Pokud vydělává dvacet tisíc hrubého, přijde za rok o 6600 korun. Pokud by vydělával 140 tisíc, pohorší si o 70,5 tisíce korun.
Vyplývá to z modelových výpočtů poradenské společnosti BDO. "Z našich výpočtů vyplývá, že v procentuálním vyjádření vůči čistým příjmům změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrnými příjmy, jejichž čisté příjmy se můžou snížit až o desetinu," říká Monika Lodrová ze společnosti BDO, která vede oddělení věnující se dani z příjmu fyzických osob.
S vyšší mzdou totiž podle ní lidé sice přijdou v důsledku konsolidačního balíčku o vyšší částku, v poměru k jejich současným čistým příjmům to ale bude pouze přibližně o pět procent. Dopad však může být i vyšší z důvodu navrhovaného zrušení osvobození od daně tradičních benefitů zaměstnanců jako jsou poukazy na sportovní a kulturní vyžití či rekreaci.
Hlavním důvodem, proč by si nejvíce pohoršili lidé s průměrnými příjmy a dětmi, je navrhované zrušení slevy na manžela či manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc korun a zrušení školkovného. Zatímco zaměstnanec s nižšími příjmy má tak nízkou daňovou výměru, že tyto slevy dosud nevyužíval vůbec nebo jen v omezené míře, zaměstnanec s průměrnými příjmy je dokázal využít na maximum. Namísto daňového bonusu ho tak na konci roku nově čeká daňová povinnost.
Zároveň pak novela počítá se znovuzavedením platby nemocenského pojištění zaměstnanci, což zvýší maximální pojistné odvody zaměstnance z jedenácti procent na 11,6 procenta. Má také dojít ke snížení limitu pro vyšší daňovou sazbu 23 procent z 48násobku průměrné mzdy (zhruba 1,9 milionu korun za 2023) na 36násobek průměrné mzdy (asi 1,5 milionu korun za 2023).
OSVČ si v prvním roce pohorší méně než zaměstnanci
Oproti zaměstnancům nečekají OSVČ s obdobnými měsíčními příjmy tak zásadní změny. U živnostníků a podnikatelů s příjmy 35 tisíc měsíčně využívající paušální výdaje 60 procent daňová povinnost nevzniká, ani vznikat nebude.
Jen kvůli navýšení sociálního pojištění jim nově bude zbývat o přibližně sedm tisíc korun za rok méně. Vyměřovací základ by se měl však dále zvyšovat i v následujících letech, což by v roce 2026 mělo znamenat navýšení minimálních odvodů přibližně o 60 procent oproti současnému stavu.
OSVČ s příjmy 60 tisíc měsíčně a zároveň dvěma dětmi staršími 3 let, přičemž si uplatňoval slevu na manžela či manželku, pocítí změny o něco více. Místo daňového bonusu 37,5 tisíce korun ročně bude nově dostávat jen lehce přes 25 tisíc.
"V celkovém součtu s pojistným si pohorší za rok o 16,5 tisíce korun," vypočítává Monika Lodrová. OSVČ ve stejné rodinné situaci a s ještě vyššími příjmy, konkrétně s 140 tisíci korun měsíčně, na daňový bonus nově nedosáhnou a ročně zaplatí na dani a odvodech o 52 tisíc korun více, což je o 3,4 procenta současných čistých příjmů.
Vládou navrhované změny jsou snahou zvýšit příjmy státní kasy, které v různé míře pocítí všichni zaměstnanci a podnikatelé. Změny by měly být účinné od roku 2024. "Nicméně zákon je na počátku legislativního procesu, a není tedy zřejmé, jaká bude jeho konečná podoba. Momentálně je návrh v připomínkovém řízení," komentuje Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO.
