Tři vzácné exempláře
Bobek: Otevřeli jsme asijským lvům cestu do Evropy

Pražské zoo se na podzim podařilo po tříletém vyjednávání získat z Indie tři mimořádně vzácné lvy. Je to poprvé po více než dvaceti letech, co se tato cenná zvířata znovu objevila v Evropě. Otevřeli jsme tím cestu i ostatním zahradám, říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Proč jsou indičtí lvi pro Evropu důležití?

Do Evropy se je skutečně velmi dlouho nedařilo získat. Ve volné přírodě žijí jen ve státě Gudžarát, pak už jen v zoologických zahradách. Gudžarát je dokonce nechce pouštět ani do jiného indického státu. Evropská populace v několika zoologických zahradách, která je důležitá pro zachování tohoto lvího poddruhu, už byla prakticky neudržitelná. Rodila se třeba postižená mláďata. Evropský chov se musí oživit, je třeba dodat mu novou krev. Nám se podařilo otevřít cestu.

Skutečně už máte následovníky?

Teď v Indii jednají o lvech zástupci londýnské zoologické zahrady. Kdo přijde po nás, bude to mít skutečně snazší.

Jak se vám tedy nakonec Indii podařilo přesvědčit?

Pokud taková významná zvířata chcete získat, nestačí vám souhlas jen tamní zoo, potřebujete i svolení vlády nebo hlavy státu. Jednání se tedy nevedou jen se zástupci zoologické zahrady, ale i s politiky. Zapojit se v takových případech musí ministerstvo zahraničí, diplomaté. V případě indických lvů sehrál zásadní roli velvyslanec Miloslav Stašek. Současný indický předseda vlády Naréndra Módí byl původně premiérem Gudžarátu, kde lvi žijí. Panu velvyslanci Staškovi se už z této doby podařilo získat jeho příslib, že nám Indie jednoho lva a dvě lvice daruje. Přesně před rokem jsem byl v Indii podepisovat příslušné smlouvy. Jednou z nich byla i smlouva mezi pražskou zoologickou zahradou a vládou státu Gudžarát. Uznáte, že to z našeho pohledu nejsou dvě strany na stejné úrovni. Ale ukazuje to, jak velkou váhu tomu přikládají. V Indii sehrálo svou roli i to, že se tam angažujeme v ochranářských programech.

Proč jsou indičtí lvi tak špatně dostupní?

Lvi byli královská zvířata a to svým způsobem přetrvává do dneška. Vždycky byli součástí královských nebo císařských zvířetnic. Stačí si vzpomenout na Rudolfa II. Panovníci měli lvy, žirafy nebo třeba i slony. A jejich příběhy jsou někdy neuvěřitelné. První slon, který v 16. století dorazil do Prahy, pocházel také z Cejlonu. Odtud putoval do Indie a poté kolem celé Afriky do Portugalska. Sloužil jako dar španělským Habsburkům, kteří ho posléze dali do Rakouska. Vezli ho tedy lodí do Holandska a pak šel pěšky do Vídně. V rámci demonstrace politické síly tehdejšího císaře Maxmiliána posléze došel i do Prahy.

* Jak začalo na Srí Lance osobní vyjednávání o dvou slonicích?

* Co pražské zoo při vyjednávání o slonech a lvech pomohlo?

* Co nového se v pražské zoologické zahradě chystá?

* Jak vlastně funguje spolupráce mezi zahradami při výměně zvířat?

CELÝ ROZHOVOR S MIROSLAVEM BOBKEM ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYJDE V PONDĚLÍ 25. LEDNA 2016.