Suverenita o velezradě
Bobošíková pohořela s trestním oznámením na podporu Klause

Politická strana Suverenita - Blok Jany Bobošíkové neuspěla s trestním oznámením podaným v souvislosti s výroky označujícími tehdy odstupujícího prezidenta Václava Klause za velezrádce, za člověka porušujícího zákon. "Nejde o oznámení, které by bylo důvodné řešit v režimu trestního řízení," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Předsedkyně strany Jana Bobošíková se domnívala, že by se mohlo jednat o trestné činy pomluvy, křivého obvinění a šíření poplašné zprávy, za což hrozí až osm let vězení. Vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová je naprosto odlišného názoru: "O trestní jednání nešlo a státnímu zastupitelství nepřísluší přezkoumávat akty vzniklé hlasováním parlamentu v rámci ústavních principů."

Jak uvedla, podání advokáta Suverenity obdrželi 6. března. "Bylo označené jako trestní oznámení na skupinu senátorů, kteří iniciováním návrhu na podání ústavní žaloby pro velezradu na Václava Klause se měli dopustit trestné činnosti. Spolu s nimi by měli být trestně stíhání všichni, kteří žalobu podporovali nebo veřejně schvalovali," upřesnila Lenka Bradáčová a dodala: "Podání bylo vyřízeno v kompetenci vrchního státního zastupitelství s tím, že není důvod je postupovat jinému státnímu zastupitelství nebo policejnímu orgánu, protože neobsahuje skutečnosti zakládající podezření z trestné činnosti a je mimo působnost státního zastupitelství."

Nebyli jsme pochopeni, tvrdí právník Bobošíkové

Právník, který stranu zastupoval, byl již s tímto nepříznivým výsledkem seznámen. "Myslím si, že naše trestní oznámení nebylo dostatečně pochopeno. Domnívám se, že v něm uvedené skutečnosti měly být prověřeny. Psali jsme v něm, zda se někdo nedopustil trestného činu, nejenom členové horní komory, a bylo nám odpovězeno, že senátoři se toho dopustit nemohli," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ. Dle jeho názoru neměli oznámení adresovat na vrchní státní zastupitelství, ale na policii, která by ho prověřit ze zákona musela.

Do dalšího boje za exprezidenta Klause se Suverenita pravděpodobně již pouštět nebude. "Řekl jsem paní Bobošíkové, že se nedomnívám, že by v tom mělo smysl pokračovat," dodal advokát.

V textu trestního oznámení strana podle slov Bobošíkové doporučovala, aby byli vyslechnuti lidé podílející se na sestavení ústavní žaloby. Byl mezi nimi mimo jiné iniciátor výzvy za podání žaloby a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček a také senátoři, kteří pod stížnost připojili své podpisy. "Trestní oznámení nesměřuje proti hlasování a projevům v Parlamentu ČR, ale proti těm konkrétním vystoupením na veřejnosti, při kterých došlo k označení prezidenta republiky za velezrádce nebo za osobu, která porušila svým konáním zákon," uvedla Bobošíková poté, co oznámení podala. Jak řekla, obvinění prezidenta z velezrady považuje za "nedůvodné a nezákonné".

Senátoři měli vůči Václavu Klausovi pět okruhů výtek: novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus - navzdory pravomocnému verdiktu - nijak nerozhodl. Dále senátorům vadilo to, že Klaus nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.

Poslední kritizovaný problém se vztahoval přímo k Ústavnímu soudu. Klaus podle senátorů porušil své povinnosti, když po dvou neúspěších v horní komoře nenavrhl další kandidáty na soudce. Klausova nečinnost byla podle ústavní žaloby "výrazem despektu jak vůči Senátu, tak Ústavnímu soudu a směřovala k oslabení jedené z nejvýznamnějších pojistek demokratického zřízení".

Žalobu, která v české historii nemá obdoby, již řešilo plénum Ústavního soudu a smetlo ji ze stolu.