Bursík snadno obhájil předsednické křeslo

Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík podle očekávání obhájil funkci předsedy Strany zelených. Na dnešním sjezdu strany získal 212 z 275 odevzdaných hlasů, 61 hlasovacích lístků neobsahovalo žádné jméno a dva hlasy byly neplatné. To však nebyl jediný Bursíkův sobotní úspěch: Volbě předcházelo rozhodnutí delegátů strany, že ministři nemusí prosazovat referendum o radarové základně.

"Jsem rád, že mandát je silný. Strana zelených to bude potřebovat," komentoval později volby před novináři Bursík. Delegáti původně schválili návrh, aby se volba konala veřejně. Bursík je však vyzval k tomu, aby bylo hlasování tajné. Taková volba je podle něj demokratičtější. Po oznámení výsledků nově zvolený předseda s úsměvem přijímal gratulace a poděkoval členům strany za podporu. "Nebudete to se mnou mít lehké, ale já to s vámi nemám také lehké," uvedl. Zvolen byl na příští dva roky.

Přednost dostala otázka radarové základny

Ocenil, že před hlasováním delegáti více než dvě hodiny emotivně debatovali o umístění radaru protiraketové obrany v Česku. "Délka debaty je vzkazem pro naše koaliční partnery," uvedl s tím, že mandát využije. "Protože toto téma je velmi citlivé, stojí za to koordinovat jednotlivé výstupy ministrů vlády," dodal. Soudí, že se postupem času nálada ohledně radaru ve společnosti zklidní a názory se nebudou pohybovat na úrovni agitky o imperialistickém nepříteli.

Stejně jako řada novinářů Bursík vnímal určité nedostatky v organizaci zasedání, které nabralo nečekaně dlouhý časový skluz. Strana se podle něj nicméně učí. "Naštěstí ten chaos vedl k tomu, že jsem byl volen v tajné volbě. Za to jsem rád," konstatoval.

Sjezd pokračuje volbou pěti místopředsedů v neděli ráno. Volbou předsedy sobotní program končí, odhlasoval sjezd.

Bursík žádného z kandidátů na místopředsedu osobně podpořit nechtěl. Očekává se, že o funkci první místopředsedkyně se budou ucházet ministryně školství Dana Kuchtová a ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková. Potvrdit mandát budou chtít také místopředsedové Martin Tichý, Dušan Lužný a Petr Štěpánek. Nově budou kandidovat místopředseda poslaneckého klubu Ondřej Liška, Zuzana Drhová ze sdružení Zelený kruh a šéf moravskoslezských zelených Vladislav Koval.

Referendum zelení prosazovat nebudou

Ještě před volbou sjezd uložil ministrům a poslancům strany, aby jednali o záměru vybudovat v Česku radar protiraketové obrany USA na půdě EU a NATO. Delegáti odmítli návrh, aby ministři byli povinni prosazovat referendum. Volba do předsednictva strany byla zatím odsunuta na večer.

Po víc než dvouhodinové debatě uspěl se svou pozicí předseda strany a vicepremiér Martin Bursík. Ten před sjezdem uvedl, že referendum by nebylo odpovědné uspořádat ve chvíli, kdy scházejí informace.

Bursík před hlasováním delegátům připomněl, že zelení jsou součástí vlády, a proto musejí ovlivňovat jednání pozitivními návrhy, nikoli prostým odmítnutím. Tím, že by se zelení vyslovili pro referendum, by podle Bursíka popřeli princip věcného jednání. "Jsme na začátku procesu. Nemůžeme teď rozhodovat ano nebo ne," konstatoval.

Delegáti přijali návrh připravený zahraniční sekcí, kterou reprezentuje místopředseda poslaneckého klubu Ondřej Liška, sto padesáti šesti hlasy. Proti se vyslovilo čtyřicet sedm zelených. Liška během diskuse zdůraznil, že se chystá do USA, aby osobně získal informace o záměru. Připomněl, že zelení odmítají pouze jednostrannou dohodu s USA, a proto se budou snažit o dohodu s dalšími partnery.

Návrh Stropnického měl prosazováním referenda pověřit ministry

Neuspěl návrh člena republikové rady Matěje Stropnického, aby vedle jednání s EU a NATO byli ministři pověřeni prosazovat referendum a poskytovat veřejnosti úplné informace o záměru. Neprošel ani návrh místopředsedy Petra Štěpánka požadující striktně jenom referendum. Vyslovilo se proto jednadevadesát delegátů, proti jich hlasovalo o pět víc. Zdrželo se osmadevadesát hlasujících.

Delegáti neschválili ani návrh, aby se o referendu konalo vnitrostranické hlasování. Pro bylo pouze několik delegátů, proti sto sedmdesát jedna. Návrh jednoznačně radar vystavět podpořilo pouze dvaadvacet hlasujících.

V debatě často zazněla otázka, nakolik může Česko ovlivnit bezpečnostní politiku Spojených států. Podle většiny členů předsednictva to je možné. Tento názor zpochybnil jeden z řečníků, když navrhl, aby za vybudování radaru na svém území Češi od Spojených států žádali podepsání Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. K mezinárodní dohodě se USA staví negativně.

EU by měla mít větší vliv v otázce bezpečnosti

V debatě k radaru zazněl i návrh, aby ministři vedli debaty tak, aby radar nemohl být na území Česka umístěn pouze na základě dohod s USA. Podle Lišky by v budoucnu EU měla převzít větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy. Domnívá se, že zelení by měli prosazovat to, aby Severoatlantická aliance dokázala více ovlivnit zahraniční politiku USA.

Liška zdůraznil, že zelení by měli na půdě NATO diskusi o americkém systému protiraketové obrany zahájit. "Naši partneři v NATO nebyli dostatečně zpraveni," řekl. Poslanec připomněl, že pro zelené je postavení radaru v Česku nepřípustné, pokud by nebyl součástí protiraketového systému NATO. Liška plánuje do dvou týdnů vycestovat do USA, aby získal o záměru více informací.

O vypsání referenda o základně usilují komunisté, přednost by mu dali i sociální demokraté. Proti všeobecnému hlasování se vyslovil premiér a předseda ODS Mirek Topolánek, zajedno jsou s ním v tomto ohledu i lidovci. Lidé radar v Česku většinou nechtějí, podle jednoho z průzkumů by ho polovina občanů nevyměnila ani za bezvízový styk se Spojenými státy. Umístění by podle průzkumu podpořila asi třetina lidí. Praha nyní chystá odpověď na americkou žádost o umístění radaru

Bursík: Povedlo se konsolidovat stranu a vstoupit do sněmovny

Zelení se stali respektovanou stranou, která nese vládní odpovědnost za všechny občany Česka, podařilo se jí konsolidovat svůj vnitřní chod a vstoupit do sněmovny. Tak shrnul v při svém odpolením projevu před delegáty sjezdu Strany zelených v Kulturním domě Vltavská vývoj strany v posledním roce a půl předseda, vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík.

Jeho slova o tom, že se zelení stali respektovanou stranou, zpochybnil později jeden z delegátů, když konstatoval, že respektovanou stranou je ta, která má stabilně 15 procent preferencí, nikoli deset. Člen republikové rady Matěj Stropnický pak obvinil Bursíka z centralizování moci, které se mělo projevit při jednáních o vzniku koalice. Bursík uvedl, že koaliční smlouva byla schválena s dostatečně silným mandátem.

"Zelená témata" se daří prosadit

Ve zhruba čtvrthodinovém projevu Bursík také zdůraznil, že se zeleným podařilo prosadit zelená témata do programu vlády. Potlesk vzbudilo oznámení, že díky zeleným přistoupil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) v jednáních s Bruselem na zvýšení podílu biopaliv v benzinu.

Podobně pozitivně jako Bursík hodnotila práci vedení zelených předsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Jacques. "Zbavili jsme se nálepky nováčků. Nikdo nepochybuje o tom, že jsme standardní, plnohodnotnou parlamentní stranou," uvedla s tím, že zelení poslanci už dokázali, že jsou jednotní.

Zelení podle Bursíka zatím nejsou na média připraveni

Bursík také zmínil, že se zeleným podařilo splatit dlouhodobý dluh. Problém vidí v tom, že ještě nejsou připraveni na zájem médií.

Šéf zelených připomenul rovněž jednání předsedkyně republikové rady Evy Holubové s tehdejším premiérem a předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem o možné povolební spolupráci. Nyní už bývalá členka šla podle názoru Bursíka proti kampani zelených, kteří "nejsou ani na levici, ani na pravici". "Nakonec se podařilo udržet neagresivní kampaň," uvedl Bursík s tím, že to ocenilo 336 484 voličů, kteří v červnových volbách do sněmovny hlasovali pro zelené.

"Myslím si, že se jako předsednictvo nemusíme za nic stydět," shrnula dění od posledního sjezdu v září 2005 první místopředsedkyně a ministryně školství Dana Kuchtová. Ze dvou procent preferencí se podařilo zeleným vystoupat na stabilní podporu deseti procent voličů, dostali se do sněmovny i vlády, vypočítala. Poděkovala také těm zeleným, kteří uspěli v komunálních volbách.

Kuchtová: Nemodráme, je to určitý kompromis

Později se Kuchtová ohradila proti výtkám ke spojení zelených s ODS. "Nemodráme, je to určitý kompromis," konstatovala. I ona se vrátila k době vyjednávání o vzniku koalice. Uvedla, že republiková rada není dostatečně flexibilní na to, aby mohla rychle reagovat na koaliční jednání, jejichž obraty se děly i v řádu několika hodin. V posledních měsících také narostla základna Strany zelených, a to na dva tisíce sto členů.

Odpoledne sjezd pozdravili zelení kolegové z Německa a Polska. Písemnou zdravici zaslali předsedové partnerských stran koalice - ODS Mirek Topolánek a KDU-ČSL Jiří Čunek. Nestranický ministr zahraničí Karel Schwarzenberg zvolený za zelené zdůraznil, že musí hájit zájmy celé České republiky. Kritikům, kterým se jeho nominace do čela české diplomacie nelíbí, vzkázal, že to však neznamená, že se za zelené nestaví v diskusích s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Topolánkem.

Foto: Robert Zlatohlávek