Privatizace
Bývalého ministra Urbana mrzí, že OKD skončila v rukou Bakaly

Pokud by bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) věděl, že těžební společnost OKD skončí ve vlastnictví finanční skupiny Zdeňka Bakaly, nikdy by ve vládě pro privatizaci menšinového státního podílu v OKD nehlasoval. Urban to řekl novinářům po slyšení před sněmovní vyšetřovací komisí k privatizaci OKD. Problém vidí také tom, že stát před tím ztratil ve společnosti většinový podíl.

Odprodej menšinového podílu v OKD v roce 2004 společnosti Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy Urban hájil. "Vláda rozhodovala jako celek, rozhodla o nejvyšší nabídce, podmínkou bylo schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Evropskou komisí, což se stalo, takže z tohoto pohledu to probíhalo podle zákona," řekl Urban.

Cenu podílu 4,1 miliardy korun podle něho připravoval Fond národního majetku (FNM). "Pro nás bylo důležité, že cena se postupně šplhala nahoru. Byla to cena, která je označena a vyhodnocena antimonopolním úřadem a Evropskou komisí jako cena tržní, převyšovala nejvyšší nabídku, převyšovala odhad," dodal někdejší ministr průmyslu a obchodu.

Karbon Invest pak ale prodal OKD Bakalově finanční skupině. "Strašně mě mrzí, že tehdejší nabyvatelé společnost prodali finanční skupině a že jim bylo jedno, jak s ní bude hospodařit, s tím já se neumím smířit. Kdybychom takové signály měli, tak bychom, nebo minimálně já, pro takovou privatizaci ve vládě nehlasoval," řekl Urban. Pozdější postup označil za Koláčkovu a Otavovu chybu. Současně připomněl, že se za ně při privatizaci minoritního podílu státu postavil Moravskoslezský kraj, tehdejší vedení podniku, zaměstnanci i odbory. O Bakalovi se Urban vyslovil jako o nezodpovědném finančníkovi, který místo toho aby firmu rozvíjel, s ní spíše nehospodařil správně.

Prvotní problém ale podle Urbana vznikl už tím, že stát ztratil v OKD ve druhé polovině 90. let majoritu. "Privátní subjekt si v podniku dělal, co chtěl," uvedl.

Urban byl jediný z pozvané šestice svědků, které komise vyslechla. Jednání komise bylo podle něho korektní.

S výslechy svědků začala komise v pondělí, kdy přišli bývalý náměstek ministra průmyslu Martin Pecina a Kamil Rudolecký, který dříve působil v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V úterý členové vyslechli další dva lidi. Řada pozvaných svědků se z tohoto týdne omluvila včetně bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), jenž byl v době privatizace menšinového státního podílů v OKD ministrem financí. Za ni bývá Sobotka kritizován. Bakala, který žije ve Švýcarsku, pozvánku adresovanou do jeho českého bydliště nepřevzal. Komise mu ji chce doručit datovou schránkou, a to zřejmě na srpen, v němž vypsala tři termíny pro slyšení svědků.

Komise původně obeslala pozvánkou 27 lidí. "Máme devět omluvených osob a sedm osob, které nebyly zastiženy," řekl a Českému rozhlasu předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti). Tito lidé budou pozváni na slyšení v jiných termínech. Sobotkovi komise nabídla podle šéfa komise i termíny ještě na tento týden, zatím bez odezvy. A například s europoslancem Pavlem Teličkou, který dřív figuroval v orgánech některých Bakalových firem, se podle Černohorského domlouvá termín v září. K lidem, kteří si pozvánku na poště nepřevzali, patří Koláček. Z Černohorského vyjádření vyplynulo, že ve čtvrtek by mohl svědčit právník Radek Pokorný.

Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění OKD ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem poslaneckého zkoumání je také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnost státních úřadů a osob.

Privatizací menšinového podílu v OKD se zabývá soud. Podle státního zástupce byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun. Soud začátkem května nepravomocně osvobodil znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek ceny podílu. Osvobodil i oba bývalé místopředsedy FNM Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Podle soudu nebylo prokázáno, že je skutek trestným činem. Státní zástupce se proti tomu odvolal.