Cena českých hus roste, kvůli vyšším nákladům může přesáhnout 250 korun za kilogram

Cena za kilogram chlazené husy domácího původu bude letos podle drůbežářské unie začínat na 250 korunách, některé husy mohou být o pět až deset procent dražší. Nárůst cen způsobily rostoucí náklady. ČTK to řekla Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie. V roce 2021 stál kilogram české husy od 200 korun. Dlouhá dodala, že česká produkce nedokáže pokrýt poptávku během svatomartinských hodů a vánočních svátků, dovoz ze zahraničí očekává až v řádech nižších jednotek statisíců. Čeští chovatelé letos vykrmili asi 140.000 hus, což je zhruba o 15.000 více než loni.

"Ceny hus budou zřejmě i přes meziroční pokles cen krmných směsí o 17 procent zhruba o pět až deset procent dražší z důvodu vysokých nároků na ruční práci a vyšších cen chovného materiálu," řekla Dlouhá.

V Česku se letos podle Dlouhé vylíhlo 166.906 housat, z nich se 18.250 vyvezlo především do sousedního Slovenska a Rakouska, zbytek chovatelé vykrmili. Z dat unie vyplývá, že zhruba dvě třetiny vykrmených hus jsou určené pro prodej ze dvora, případně pro vlastní spotřebu, zbytek prodají majitelé komerčních chovů na farmách nebo trzích, lidé ale musí husy dlouho předem objednat. Komerčních chovů je v ČR zhruba 60.

V obchodních řetězcích podle Dlouhé zákazníci české husy téměř neseženou. Dovoz hus ze zahraničí na pokrytí poptávky během podzimu může dosahovat až nižších jednotek statisíců. Podle informací unie stojí na pultech chlazená husa původem ze zahraničí kolem 150 korun za kilogram.

Každoročně na podzim posiluje dovoz vodní drůbeže ze zahraničí, tedy kachen i hus. Z posledních údajů Státního zemědělského intervenčního fondu vyplývá, že kachního, husího masa a masa z perliček bylo letos v červenci dovezeno 886,3 tun v hodnotě 56,2 milionu korun. Na celkovém červencovém dovozu drůbežího masa se podílí z 8,5 procenta. Necelá polovina dovezeného kachního, husího masa a masa z perliček pocházela z Polska. Oproti loňskému roku se dovoz téměř zdvojnásobil.

Dlouhá ale upozorňuje, že zahraniční husy nedosahují takové kvality jako české. "Jsou zavřené v hale, krmeny do nižší porážkové hmotnosti a navíc nejsou vykrmované tradičním způsobem v kombinaci s pastvou," sdělila. Čeští chovatelé nicméně více hus vyprodukovat nedokážou, protože chov hus je zejména sezonní záležitost, kterou se zabývají spíše menší chovatelé, dodala.

Místo tradiční husy dávají někteří spotřebitelé přednost kachnám vzhledem k jejich ceně, která je zhruba o polovinu nižší, a menší velikosti. Počet vylíhnutých kachen letos podle Dlouhé dosahuje zhruba 11 milionů.

Počty vodní drůbeže může ovlivnit ještě nákazová situace, tvrdí Dlouhá. Například v roce 2021 museli veterináři kvůli zamezení šíření ptačí chřipky utratit 300.000 drůbeže. Veterináři v úterý informovali o letošním osmém ohnisku ptačí chřipky ve velkochovu v Česku, zaznamenali také 27 ohnisek v malochovech drůbeže, což jsou typicky domácí chovy slepic či dalších druhů drůbeže.