Investice do městské zeleně a hospodaření s dešťovou vodou se dlouhodobě vyplácí nejen ekologicky, ale i ekonomicky, shodli se experti z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Například hlavní město si pro zpětné vyhodnocení dopadů těchto projektů nechává vypracovat Metodiku pro hodnocení ekosystémových služeb, která by byla schopna vyčíslit dílčí přínosy a užitky, které jednotlivá opatření poskytují, řekla Tereza Líbová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy.
Modrozelená infrastruktura funguje na jednoduchém principu - využívá přirozené schopnosti přírodních nebo přírodě blízkých prvků zadržovat srážky, regulovat teplotu a zlepšovat kvalitu ovzduší. V praxi to znamená například více takzvaných zelených střech, nádrží na dešťovou vodu, propustných chodníků, městských parků a stromových alejí.
Vědci Jan Macháč a Marek Hekrle poukazují na to, že ačkoliv bývají počáteční náklady na výsadbu stromů, budování dešťových záhonů či přírodních jezírek často kritizovány, dlouhodobé přínosy tato čísla výrazně převyšují. "Přínosy lze měřit nejen na úsporách za energii či kanalizaci, ale i na vyšší atraktivitě veřejného prostoru a lepším zdraví obyvatel," uvedl Macháč.
Praha v posledních čtyřech letech investovala do podobných opatření a projektů 551 milionů korun. Mezi více než 230 dokončenými projekty byly například pásy zeleně podél cyklostezek, dešťové záhony v menších městských částech, výsadba stromů do speciálních substrátů na Ortenově a Strossmayerově náměstí nebo úpravy a oživení parků a zelených ploch ve Vinoři, Grébovce či Riegrových sadech.
Metodika, kterou si město nechalo vypracovat, neměří přínosy projektů v penězích, ale popisuje, jaké konkrétní užitky lidem přinášejí - třeba lepší ovzduší, příjemnější prostředí k životu nebo zadržování dešťové vody. "Většina těchto přínosů se nedá jednoduše spočítat v korunách. Přesto má smysl o jejich hodnotě přemýšlet i z ekonomického hlediska - třeba při plánování rozvoje města nebo v debatách s politiky a veřejností," řekla Líbová.
Například v Roudnici nad Labem město upravilo některé ulice tak, aby dešťová voda nezatěžovala kanalizaci, ale přirozeně se vsakovala do terénních prohlubní se zelení. Kromě estetického přínosu tato opatření přinášejí úspory v desítkách až stovkách tisíc korun ročně. A to bez započtení benefitů, jako je příjemnější klima nebo zlepšení podmínek pro městskou flóru a faunu.
Příkladem efektivního řešení je podle odborníků i Tábor, kde vzniklo propustné parkoviště se zelení, jež zachytává vodu a ochlazuje okolí. Investice se podle města vrátí za tři roky. V Ostravě mezi tramvajovými kolejemi vysadili rozchodníky, které snižují prašnost, hlučnost i teplotu, a zároveň zadržují vodu. Experti také uvádí, že zeleň zvyšuje tržní hodnotu nemovitostí.
